text
stringlengths 101
697
| orig_split
stringclasses 3
values |
---|---|
Tam mají svá hnízda kos a drozd zpěvný. ŠEŘÍK Kůra : šedohnědá Plod : tobolka ( v srpnu a září ) V květnu se keř šeříku obalí bílou nebo fialovou latou, která vydává silnou vůni. Až odkvete, zahradník květy ostříhá. Keř se tak rozkošatí a příští rok kvete ještě krásněji. ZIMOSTRÁZ Kůra : žlutozelená Plod : tobolka ( v září a říjnu ) Zimostráz je vždyzelený keř. Jeho plodem je trojdílná tobolka. Každá její část má dva růžky a obsahuje dvě semena. Hustý zimostráz byl oblíbeným keřem již ve starém Římě. KAŠTAN JEDLÝ Kmen : šedohnědý Plod : tobolka ( v září ) Kaštan jedlý je vysoký kolem třiceti metrů. | test |
Komunikace mezi lidmi probíhá často jen tak, že si navzájem podáváme nedorozumění. Je dobré vzpomenout si na chlapečka, ráchajícího se spokojeně ve vaně a nabízejícího milované babičce něco tajuplného, neznámého, kouzelného. Proč se babička směje? Asi jsem řekl něco veselého, myslí si chlapeček. Šplouchá kolem sebe radostně vodu. Jak je krásně na světě, kde si všichni rozumějí, a protože si rozumějí, tak se mají rádi. Nenávist je z devíti desetin neporozumění. Ztráty? " Chcete - li si vyjasnit vztah k životu, doporučuji vám jednu hru, " řekl psychiatr O. " Pokud si myslíte, že máte v životě všechno jasné, pak tuhle hru ovšem nepotřebujete. | test |
" Tak jako jsem se choval já, by se choval i každý dobře cvičený pes. Když ho zavoláš, přijde, když ho pošleš pryč, tak jde. Takové chování není známkou dobrého člověka. To bylo docela snadné. " Suverénnost Když známý mistr meče cítil, že se blíží jeho konec, přemýšlel, kterému ze svých tří synů by měl předat svou cennou zbraň. Rozhodl se, že pomocí jednoduchého triku otestuje chování a vlastnosti svých dětí. Na zárubeň dveří položil polštář tak, aby při jejich otevření spadl. Potom k sobě zavolal svého nejmladšího syna. | test |
Loni jsem promoval na technice a v létě jsem nastoupil u nás v cukrovaru. V Předměřicích, je to kousek od Hradce. " Aha, " přikývl profesor. Předměřice neznal, ale vojáka to nijak nepřekvapilo. " A víte, že mi na vánoce poslali z podniku blahopřání a taky dvě knížky? " Koho by to nepotěšilo, když má před sebou skoro rok klauzury. Havlena hleděl dopředu, sledoval tu dlouhou bílou čáru, někdy plnou, jindy přerušovanou. Jako klubíčko nití, které vede z labyrintu opět na světlo. Kam vede tahle čára? Vede ho správným směrem? Ale už se rozhodl a rozhodnutí trvá, nelze ho změnit. Blinkr napravo! | test |
Otevřela jsem velikou cestovní tašku, která ležela nerozbalená na zemi, a vyndala jsem načatý balík značkových plínek. Nerozhodně jsem vzala do ruky jednorázovou plenku a rozpačitě ji obracela v ruce. Která strana patří dopředu? Rozevřela jsem suché zipy a spodní část bez obrázku vložila pod holčičku, která přestala naříkat. Zdálo se mi, že se na mě usmála. Kuchař Aleš stále brebentil, že jsem se vůbec nemohla soustředit na svoji práci. Převažovala jsem obsah skleněných misek určených diabetikům a přesvědčovala se, zda mají hovězí maso, pečené brambory a dušená mrkev určenou váhu. Zjištěné hodnoty jsem zapisovala do malého notýsku. | test |
" To je těžké, " řekl mistr a potřásl hlavou. " A s prázdným žaludkem ještě těžší. " Utrpení Po smrti svého otce nebyl syn k utěšení. Naříkal, vzlykal, trhal si šaty, nechtěl nic jíst a hlasitě hořekoval. " Běda mi! " křičel. " Taková bolest! Zlomí mi to srdce! Taková muka jsem ještě nikdy v životě nezažil! " Přítel se ho snažil utěšit : " Když už tak naříkáš - co by měl říkat tvůj otec? " Odříkání Otec byl ze svého syna zoufalý. | test |
" A má tedy všechna vaše krev, která bude prolita, a životy, které padnou za oběť přehradě, menší hodnotu než tahle přehrada? " " Ne, zcela jistě ne, " odpověděli panovníci. " Život jednoho jediného člověka je cennější než všechno ostatní. " " Chcete tedy vyměnit něco neskutečně cenného za něco, co ani nemá samo o sobě žádnou hodnotu? " ptal se mistr. Po těchto otázkách oba zaslepení soci prohlédli a slíbili, že najdou mírové řešení svého sporu. Správný lék Mistr uložil žáku obtížné úkoly a pro zhýčkaného syna z bohatého domu nebylo vůbec jednoduché je zvládnout. | test |
byl by dal nevím co za to, aby to nemusil učinit, a učinil - li to přece, tedy, věřte, jenom proto, že to učinit opravdu musil : situace, do níž vstoupil hned od počátku večera, byla totiž tak autoritativní, že bylo sice možno její běh zpomalovat, ale nebylo ho možno nijak zastavit, takže přiložil - li Eduard dlaň na ředitelčino prso, podrobil se pouze příkazu zcela neodvratné nutnosti. Následky jeho činu však přesáhly veškeré očekávání. Jako na čarovný povel začala se mu ředitelka svíjet v rukou a vzápětí přiložila svůj chlupatý horní ret na jeho ústa. | test |
Prostě jsme sem do kraje nějak nezapadli, a tak maminka nejprve ukryla příbory a pokrývky, nasedli jsme do vlaku a vrátili se do Čáslavi. Zase jsem byl mezi starými kamarády, ale na Reka jsem nezanevřel a trávil s ním spoustu času. Jenomže nám začínal čím dál více lézt do rozpočtu. Já bych se klidně uskrovnil a často jsem mu dal nažrat ze svého, ale to se mamince nelíbilo. Liboval jsem si, že Rek je jezevčík a ne třeba bernardýn. Jednoho dne ale hlad Reka přemohl. Byl zrovna doma sám a podhrabal se pod plotem do kurníku. | test |
Ale já v sobě ucítila takový vztek, takovou zlobu a nelad, až jsem se podivila, jak mě může něco tak hloupého jako spílání jednoho ochmelky takhle vykolejit. O nic nejde, o nic. Jenže čím víc jsem si to říkala, tím mi bylo jasnější, že se své špatné nálady nezbavím. Přispívalo k tomu i to, že v tramvaji jelo několik mých známých a já si připadala velmi ponížená. Mohla jsem si stokrát říkat, že o tom, kdo nás může ponížit, si rozhodujeme sami, té mizerné nálady se ne a ne zbavit. Ve škole jsem hned první hodinu zkoušela. | test |
Kdybyste chtěl chleba na pátek, musíte si ho už dneska objednat. " Ukázala na tlustou knihu, kam inkoustovou tužkou poznamenávala jména zákazníků. Otevřela na poslední stránce a vyčkávala. Profesor Havlena zaváhal. Nedokázal si ještě spočítat, kolik čeho spotřebuje, nicméně chlebem, opravdovým venkovským chlebem se člověk nikdy nepřejí. Kdysi jezdil kupovat pecny chleba k pekaři do Písnice, a když pekař zemřel, musel se spokojit s tím, co prodávali v obchodě. Ale čerstvému venkovskému chlebu z malé parní pekárny se nemůže rovnat. To je lahůdka, jen se na jazyku sliny sbíhají, lepší než dort. " Dobře, tak mě napište taky. " | test |
Zarazila se hned, jakmile si všimla, že návštěva ještě neodešla. " Můžu? " špitla nesměle. Filip si oblékl bundu a obdařil ji ohnivým úsměvem. " Kávu jsem nedostal. Co kdybych vás, slečno, na ni pozval? Co děláte dneska večer? " Musela jsem se ovládnout, abych po něm něco nehodila. Používal pořád stejné finty. Divím se, že na ně ty holky stále letí. Vyběhla jsem do prvního patra po schodech, protože nefungoval výtah. Na ošetřovně jsem se zeptala, na kterém pokoji leží Valentýna, a vplula s královsky vztyčenou hlavou dovnitř. Leoš seděl v bílém plášti na posteli a držel moji dceru za ruku. | test |
Ale chtěl se s námi podělit o to nejcennější, co má. Nech ho proto ke mně přivést, až bude tma. A ať mu přinesou jídlo, ale žádnou vodu, aby se musel spokojit jen s obsahem svého měchu. " Když se beduín posilněný dobrým jídlem ocitl znovu před kalifem, ten mu daroval váček s valounky zlata. " Abych tě uchránil před závistivci, předávám ti tento váček teprve nyní. A jmenuji tě také strážcem objeveného pramene a ať každý, kdo k tobě na své cestě pouští přijde, ví, že pramen je pod tvou ochranou a ty pod mou. | test |
" To nejde, " zdráhal se duch. " Už kvůli mlýnku bylo zle. A teď by bylo ještě hůř. Vyber si něco jiného. " " Nic jiného nechci, dej mi ten stolek! " vedl chalupník svou. Když ten zloduch viděl, že chalupník nepovolí, nakonec mu stolek dal a chudák šel dál svou cestou. Brzy potkal dědečka, který se ho hned ptal, co s tím stolkem bude dělat. " Budu u něho jíst, když bude co. " Stařeček si vzal železnou hůl a povídá : " Abys věděl, ten stolek není obyčejný, ale kouzelný. Když mu řekneš : ' Stolečku, prostři se! ', hned bude plný jídla. " Stařeček domluvil a zmizel. | test |
" Běžte s takovou spravedlností k čertu! " hartusil koňský handlíř, když ho soudcova žena potkala na dvoře. " Co se vám stalo, člověče? " zeptala se. " Ani se neptejte, drahá paní, přišel jsem sem hledat pravdu, ale tady je pravda taková, že se hříbata rodí volům, a ne kobylám, " stěžoval si koňský handlíř a vyprávěl ženě, co se přihodilo. " Netrapte se, " povídá paní. " Když mě poslechnete, všechno se v dobré obrátí. Odpoledne půjde můj muž tamhle na tu louku u potoka na procházku. Běžte tam a vezměte si s sebou kosu a síť. | test |
Do Vikárky jsme vstupovali po špičkách a rozsadili se na židle, celí vyplašení tou úchvatnou nádherou. Nikdo se neodvažoval promluvit. U talíře bylo nějak moc vidliček. Jediný, kdo zůstal sám sebou, byl profesor Kratochvíl, který chladnokrevně nasměroval kolektiv k závěru, že mně a Borovcovi je třeba dát ještě šanci, možnost k nápravě a růstu, příležitost překonat naše dekadentní sklony. Soudruzi z našeho ročníku jeho návrh bez námitek odsouhlasili. Z Vikárky jsme byli venku ani ne za hodinu. Teprve cestou domů mi došlo, co profesor Kratochvíl vlastně udělal. | test |
Jenže babička řekla ne, a když babička řekla ne, tak nebylo o čem hovořit. Stárek s mládkem a práškem museli lípu vykopat a babička ji nechala dopravit do veliké jámy na nové místo, které jí vybrala. Dědeček, mlynář, se s babičkou nepřel, řekl si asi, že to je marné, ať se sama přesvědčí, že lípa zahyne, jinak by mu to mohla vyčítat celý zbytek života. Babička chodila lípu zalévat. Maličká babička vlekla těžké konve k velikému stromu, vlekla je každý den, tuhle práci nikomu nesvěřila. Dědeček nad ní kroutil hlavou. Bratr se jí smál. Lidé z vesnice se babičce posmívali. | test |
Sebral jej tehdy z poničeného vagonu, v němž si Ajax udělal doupě, a odvedl ho domů, krmil ho z toho mála, co jsme měli sami, a dal ho do pořádku. Smál se mi, že jsem jako mladý psík, s Ajaxem dvojče. Opravdu, tehdy asi nešlo najít mě a nenajít zároveň Ajaxe, provázel mě, kamkoli jsem se hnul. Sedával před školou a čekal, až vyjdu ze vrat. | test |
A od té doby věřím, že kolem nás je ostrůvek milosti a ten nás může zachránit před každým nebezpečím. Proč? Proč nás chrání? Protože někdo, všemocný a vševědoucí, nás miluje a má s námi své plány. Je možné říkat si, že všechno, co nám o jeho lásce vypovídá, je náhoda a usmívat se shovívavě projevům jeho lásky. Je ale také možné pokorně mlčet. Důvěřovat. Říká - li se tomu nahoře OTEC, pak je jasné, že nám nedá ublížit. | test |
Jak nám to ale chceš dokázat? " ptali se skepticky starci. " Když mi někdo nabízí něco dobrého, zeptám se z čiré nepřejícnosti : Proč plýtvá svým majetkem a nabízí ho zrovna mně? " Lekce Svoje manželství si samozřejmě představoval jinak. Ale nemohl předpokládat, že se jeho hezká, štíhlá žena promění ve věčně neupravenou, reptající a nadávající dračici. Když už se rozhodla uvařit, pak jen z polotovarů, pokud se odhodlala zapnout pračku, vyprané prádlo zásadně nežehlila a ani uklízení nebyla zrovna její parketa. Celý den hlučně popocházela po domě, aniž by cokoli dokončila. " Jak to můžeš vydržet? | test |
Tolik týdnů se těšil Eduard na tyto chvíle, a kupodivu teď, když k nim došlo, naprosto neměl pocit, že by byly tak významné, jak tomu nasvědčovala délka doby, co na ně čekal ; zdály se mu natolik snadné a samozřejmé, že byl během milostného konání téměř nesoustředěný a marně odháněl myšlenky, které mu běžely hlavou : vybavovaly se mu ty dlouhé, marné týdny, kdy ho Alice trýznila svým chladem, vybavovaly se mu všechny ty útrapy ve škole, které mu způsobila, takže místo vděčnosti za její oddání začal v sobě cítit jakousi mstivost a hněv. | test |
Chopil se ho a překvapilo ho, že mu padne jako ulitý : nebyl těžký jako olovo, nikde nenarážel, žádný trn ho nebodal do šíje. Cítil ho sice, ale byl si jistý, že bude schopen ho nést. A když si ho pozorně prohlédl a osahal, zjistil, že je to jeho vlastní kříž, který nesl až dosud. Dobrý plavec " Mistře, " řekl žák, " prosím tě o radu, protože mi připadá těžké soustředit se delší dobu na jednu věc. Pořád bych chtěl dělat něco jiného, než právě dělám a myslet na něco jiného, než na co bych měl. " " Snaž se stát dobrým plavcem, " odpověděl mistr. | test |
Ručím vám, že přátelství není o nic méně vratké než láska a nelze na něm stavět nic. Anebo aspoň sebeláska? Kdyby aspoň sebeláska. Primáři, " řekl teď Havel téměř vroucně a znělo to jako pokání, " primáři, přísahám ti, že se vůbec nemám rád. " " Milí pánové, " řekla doktorka s úsměvem, " jestli vám to učiní svět krásnější a spasí to vaše duše, prosím, dohodněme se na tom, že Alžběta chtěla opravdu spáchat sebevraždu. Souhlasíte? " Happy end " Nesmysl, " mávl rukou primář, " nechte toho. Vy, Havle, neznečišťujte svými řečmi vzduch krásného jitra! Jsem o patnáct let starší než vy. | test |
A přece se dědeček vrátil domů. Sjeli jsme se, připravili jsme mu přivítání, hostinu, babička - o hodně mladší než on - vyzdobila celý domek květinami. Ale cítili jsme všichni, že to, co provádíme, je asi dědečkova poslední rodinná oslava, že to je více než cokoli jiného pohřební oslava - za živa. Starý pán byl usměvavý, ale bledý, jen se ploužil. Byl krásný letní den, člověk vnímal tu velkolepou krásu života všemi póry, vlévala se do něj, prostupovala ho, on však již po chvíli strnul ve svém křesle a zdálo se, že z celého člověka žijí jen ty oči. | test |
Ruka, v níž stále svíral sklenici, se pohnula. Jedním dlouhým pohybem vypil všechno ze sklenice a dával si náležitě na čas. Vypadalo to, jako by se o něčem rozhodoval. " Chci to vědět. Mám na to jako matka právo? " " Ne. " " Když mi to nepovíš, seberu se a všechno za tepla vyklopím policii, " vysoukala jsem ze sebe připravenou větu. " Proč policii? " " Nevím. " Pokrčila jsem neurčitě rameny. " Ale třeba by je zajímalo, jestli ty léky jsou schváleny k oficiální léčbě. Jestli nemají vedlejší účinky a jestli je náhodou nebereš od Honzy. " Filip vykulil oči. " Co to říkáš za nesmysly, Simono? " | test |
Víte, kdyby si každý uvědomil, že už teď, v tuhle vteřinu je někde místo, kde bude uložený se všemi zmařenými příležitostmi, nenaplněnými možnostmi, promeškanými setkáními, nevyslovenými slovy, jistě by pak svět vypadal jinak. Mít před očima vlastní hrob, to není jen tak nějaká barokní metafora, to je veliká výzva i pro ty, kdo chtějí něco dokázat, zanechat po sobě aspoň jiskru, která tu bude jednou svítit. Ten pohled na ten jitřní hrob mě dokonale změnil, jako bych se znovu narodil. Změnil jsem svůj život, zabral se do práce a nakonec jsem se stal tím, čím jsem teď. | test |
Na konci prvního ročníku na DAMU se na nástěnce u děkanátu objevil seznam brigád. Tahle letní nádeničina na poli nebo v továrně měla přivést studenty do kontaktu s hrdinným proletariátem. Na brigádách se dělalo skoro zadarmo a byly zcela dobrovolné. Byly zcela dobrovolné, neboť se předpokládalo, že je budou bojkotovat pouze antisocialistické živly. Antisocialistické živly ovšem nepatřily na vysokou školu, a tak se všichni hrnuli, aby utrhli práci někde v JZD. Tam se mohli aspoň opálit. Já se ve slabé chvilce zapsal do dolů. | test |
Žena za pultem se rozjasnila. " Samozřejmě, a jak se jmenujete? " " Havlena. Profesor Havlena, " upřesnil. Vedoucí důstojně zapisovala a přitom po očku sledovala starého muže před sebou. Tak vida, zase něco nového a ona se to dozvěděla první. " Poslyšte, " zeptal se ještě profesor na odchodu, " nevíte, kde bych si tady mohl předplatit noviny? " " Naproti je pošta, hned u kostela. " Zvonek u dveří cinkne, vchází další zákaznice. Profesor se s ní málem srazil. " Na shledanou. " " Na shledanou, " odpovídá vedoucí, a jen se dveře za profesorem zavřou, nakloní se přes pult. | test |
Věděl ovšem dobře, že sebevražda nemívá jedinou příčinu, nýbrž většinou celý trs, ale na druhé straně si nemohl nijak sám před sebou zapřít, že jednou ( a pravděpodobně rozhodující ) příčinou byl on sám jednak svou prostou existencí, jednak svým dnešním chováním. Pateticky se teď obviňoval. Nazýval se sobcem ješitně zahleděným do svých milostných úspěchů. Vysmíval se tomu, jak se nechal zaslepit doktorčiným zájmem o sebe. Vyčítal si, že se mu Alžběta proměnila v pouhou věc, v nádobku, do níž vyléval svůj vztek, když mu žárlivý primář překazil noční schůzku. Jakým právem, jakým právem se takto choval k nevinnému člověku? | test |
Stáli jsme proti sobě a já myslela na to, jak místo pečeného vepřového masa na žampionech kuchařky narychlo usmolí rozpustnou houbovou omáčku, kterou nám vnutil dealer od firmy Vitana, a ohřejí k tomu vařené hovězí určené k zítřejší křenové omáčce. Snažila jsem se Leošovi vyhýbat, ale moc se mi to nedařilo. Ten večer, kdy jsem vyslechla jejich rozmluvu, změnil mnohé v mém životě. Nemohu říct, že jsem ten dialog slyšela náhodou. Náhodou ne, protože jsem poslouchala jejich hádky poměrně často. Někdy se nedaly přeslechnout. Valentýna vřeštěla na celý dům, až jsem se děsila, že ten hluk zaslechne někdo z kolemjdoucích. | test |
Eduard věděl, že v malém městě se každá událost rychle přeměňuje v legendu, ale přece jen netušil, že i jeho bezcenné příběhy, jejichž význam nikdy nepřeceňoval, mají v sobě takovou legendotvornou sílu ; neuvědomoval si dostatečně, jak velice vhod přišel svým krajanům, kteří si, jak známo, nelibují v dramatických hrdinech ( bojujících a vítězících ), nýbrž právě v mučednících, neboť ti je chlácholivě utvrzují v jejich loajální nečinnosti, ubezpečujíce je, že život poskytuje jen dvojí alternativu : být utracen, anebo být poslušný. | test |
Ten to režíroval, odpověděl mi Pavel. A umí? Jo, hlavně chlastat! Můj bratr zjevně neměl o režisérovi nejlepší mínění, zato já objevil svůj životní vzor. Východočeská opereta zůstala v Náchodě asi týden, a než vyrazili na další štaci, měl jsem jasno o svém životě. V roce 1944 jsem je viděl znovu v Čáslavi, když jsem tam bydlel v plynárně. Pavel byl pořád ještě s nimi a dal mi lístek na Polskou krev. Na ten večer v Dusíkově divadle nikdy nezapomenu. Bylo narváno. Žasl jsem, kolik lidí se do divadla vešlo, ale brzy jsem na ně na všechny zapomněl. | test |
A my jsme ani to nechtěli vyslechnout a měli jsme sklopené a neúčastné hlavy. " " Vy romantický děvkaři! Vy opravdu věříte, že chtěla zemřít? " křičel na Havla primář. " Vzpomeňte si, " říkal Havel, " jak mi při tanci říkala : Ještě žiju! Ještě zatím pořád žiju! Vzpomínáte? Od chvíle, kdy začala tančit, věděla, co udělá. " " A proč chtěla umřít nahá, co? Jaké na to máte vysvětlení? " " Chtěla vejít do náruče smrti, jako se vchází do náruče milence. Proto se svlékla, učesala, nalíčila... " " A proto nechala odemknuto, že! Nenamlouvejte si, prosím vás, že chtěla opravdu zemřít! " " Možná, že nevěděla docela přesně, co chce. | test |
" To mě ovšem taky překvapuje, " odpověděl sedlák, " ale přísahám, že dělám všechno stejně jako už celá léta, a nikdy předtím si pekař nestěžoval. " " Ale jak tedy vysvětlíme skutečnost, že chybí půl libry? Možná je tvoje váha rozbitá, nebo jsi vzal špatné závaží? " " Moje váha je sice stará, ale tak jednoduše sestavená, že se žádný díl nemůže porouchat, aniž bych si toho všiml. A závaží jsem k vážení másla ještě nikdy nepoužil. " " V tom to tedy vězí. Jak můžeš přesně odvážit máslo pro pekaře, když nepoužíváš závaží? Podle citu snad? " " V žádném případě, " odvětil sedlák už trochu vyvedený z míry. | test |
Ten vůz jel zrovna přede mnou a já vystoupil, abych vyhuboval nešikovnému řidiči... Můžete říct - náhoda. Jenže takovýhle řetěz náhod už náhoda není. Toho rána v Jugoslávii jsem pochopil to veliké a nejasné slovo Prozřetelnost. To veliké slovo plné naděje. Naděje, která nám dodává sílu žít a přežít i v nejnesnesitelnějších časech. " Cestovatel S. si zapálil vyhaslou dýmku a díval se zamyšleně do bílého dýmu. " Kdesi nad námi je velký Pán, velký pán koček a lidí, říkejme mu Bůh, Kristus, Alláh, Buddha nebo Manitou - tím jménem víry, v níž člověka vychovali. | test |
Snažím se o to už více než osmnáct let a stále se mi nějak nedaří zařídit si ho podle svých představ. Ustavičně se zamotávám do problémů. Já jednoduše průšvihy přitahuji. I kdybych se sebevíc snažila vyhnout se jim sebevíc, ony si mě najdou. Nechci se plést svojí dceři do života. Chci jí jen pomoct. Navést ji na správnou cestu. Ona to sama nedokáže. Je to dítě. Nechci s ní soupeřit. Mám ji ráda jako nikoho na světě. Říká se tomu mateřská láska. Může tohle mužský pochopit? Po návratu domů jsem Valentýnu zastihla na schodišti. Vedle ní ležel spacák. | test |
Začala i šít a brát nocležníky. A když ani to nestačilo, musela prodávat všechno, co mělo nějakou cenu. Oháněla se ze všech sil, pomohli i příbuzní, takže jsme stále mohli otci do vězení posílat něco na přilepšenou. Maminka zvládala tu tíživou finanční situaci s obvyklou razancí a důvtipem a jednoho dne se rozhodla zachránit, co se dá, z hotýlku na Máchově jezeře. Dům byl zabedněný, ale pořád v něm bylo ještě pár cenností. Koncem podzimu v roce 1941 jsme se tedy na Máchovo jezero přestěhovali. | test |
Také větve trnky mají bodavé ostny. Keř kvete v květnu. Tmavé bobule jsou opravdu velmi trpké. Trnka se odborně též nazývá slivoň trnitá. V lužním lese Jelen přichází tiše k vodě. Ledňáček vyhlíží malé rybky, raky a hmyz. Na břehu dozrávají ostružiny, kalina a árón. Olše, vrba a topol šelestí ve větru. VRBA Kůra : šedohnědá Plod : oříšek ( v září ) Vrba dorůstá výšky až dvaceti metrů. Její větve visí často až k zemi. Listy mají na spodní straně stříbřité chloupky a blýskají se ve větru. Větve se dobře hodí k pletení košíků. TOPOL ČERNÝ Kůra : černá, popraskaná | test |
V té době, kdy jsem byl mladý, bylo dost bídy, a kupodivu, přitom si kdekdo při práci zpíval. Teď jsem to už neslyšel léta. Pak mistr přerušil dílo a šel zkontrolovat, co dělám já, dlouze a zamyšleně pozoroval můj naklepaný plech. " Co to má být? " " Pane mistr ", " " To myslíš vážně? " " Pane mistr... " Poklepal ukazováčkem na několik zvlášť nepovedených míst. Ten zvuk, jak jeho kloub poklepává na dutou měděnou báň věžičky, si pamatuji dodneška. " Pane mistr, vždyť to přece nikdo zezdola neuvidí. " Koukl na mne nechápavě. " Proč se s tím máme mordovat, pane mistr. " | test |
Během toho školního roku jsem se doslechl, že Československá televize shání člověka, který by byl schopný uvádět nový televizní pořad věnovaný filmu. Přihlásil jsem se. Napadlo mě totiž, že by to mohl být slušný start pro práci sportovního reportéra, což mi připadalo jako vůbec nejlepší práce na světě, jelikož sportovní reportér chodil na fotbal a na hokej, dostával za to slušné peníze, a navíc mohl cestovat na Západ. V padesátých letech Československá televize teprve začínala. V zemi bylo jenom pár stovek přijímačů a dosud nikdo ani netušil, jakou moc tohle médium má. | test |
Mocný dojem, který na mě ten zanícený básník udělal, jsem si připomenul později, když se mi dostala do ruky Seifertova báseň, v níž rekapituluje smrt všech básníků své generace, kteří mu byli drazí. O Holanovi, který byl tehdy jen krátce po smrti, píše : V té zpropadené voliéře Čech rozhazoval své básně s pohrdáním jako kusy krvavého masa. Ale ptáci se báli. Jak si tak společně tu a tam vzpomínáme na staré časy strávené v Poděbradech, zjistil jsem, že se ve Václavově mysli uhnízdila podivná smyšlenka. Pochází z doby, kdy jsem ještě býval jeho starší rádce. | test |
" Dejte mi kilo cukru, bochník chleba a máslo, " požádal profesor, když na něho došla řada. Za ním nestál nikdo, zůstal poslední. " To je všechno? " ujišťovala se žena za pultem a změřila si ho. " Zatím snad ano, kdybych něco zapomněl nebo potřeboval, vrátím se, nemám to daleko. " Prodavačka ho zkoumavě odhadovala. " Vy jste tady nový, viďte? " Profesor přisvědčil. " Přistěhoval jsem se nedávno. " Přece nebude hned každému vykládat, co a jak! Nikdy to nedělal. Vedoucí se chápavě usmála. " K dětem, ne? " prověřovala si nového zákazníka. " Koupil jsem tady domek. " " Aha, " přikývla vedoucí, " tak proto! | test |
Hodila pohledem po Leošovi, který stál se svojí matkou u okna a poslouchal, co mu vypráví. Okamžitě přišel k nám. " Co je to? " zeptal se nechápavě, sleduje ono psaníčko. " Přece svatební dar, miláčku. " Vyndal kartičku a otočil ji několikrát v ruce. " Kolik tam je? " otázal se. " Doufám, že dost, " slyším se říkat a vzápětí mě zchladí ženichova odpověď. " Nás si nekoupíte, " uzemnil mě a moje tváře polilo horko. Zrudla jsem jako pivoňka a Marek stojící za mnou se snažil situaci zachránit. " Ostatně, vy byste se ani nedali, že? " | test |
" Když je to tak, " zaradoval se pán, " dejte mi ji za ženu. Já mám všeho dost - - lnu a konopí celé hromady - - u mě může příst od rána do večera. " Matka se dlouho nerozmýšlela, a než se Hanička probrala z dřímot, donesla ženichovi z truhly malovaný šátek, za klobouk mu dala snítku barvínku a ještě ten večer se odbyly zásnuby. Ostatní dívky, které byly v domě na přástkách, jí záviděly, ale nakonec si řekly, že když se i pro línou Hanku našel ženich, ony se také jistě dostanou pod čepec. Na druhý den dal ženich zapřáhnout a posadil nevěstu do kočáru. | test |
Slova a obraz odcházely přímo do éteru, což komunisty děsilo natolik, že každé odvysílané slovo muselo být předem schváleno tiskovými dozorci, kterým se předem posílal detailní scénář s kopií. Na originál dali cenzoři štempl a poslali ho zpátky. Kopii si nechali, a když se pořad vysílal, vždycky někdo někde pečlivě sledoval, jestli se náhodou člověk neodchyluje od povoleného textu. Samozřejmě že ještě neexistovaly čtecí stroje, takže všecko se muselo buď číst z papíru, nebo naučit nazpaměť, a když se člověk přeřekl nebo jenom zpřeházel slova ve větě, už si ho šéfové zvali na kobereček. | test |
Přišla jsem vás utěšit, že nejste jako smrt. Že já bych se brát nedala. " Havlova mravnost " To jste hodná, " řekl Havel. " Jste hodná, že byste se nedala brát a že jste mi to přišla říct. Já totiž opravdu nejsem jako smrt. Nejenomže neberu Alžbětu, ale ani vás bych nebral. " " Ó, " podivila se doktorka. " Tím nechci říct, že se mi nelíbíte. Spíš naopak. " " Proto, " řekla doktorka. " Ano, líbíte se mi velice. " " Tak proč byste mne nebral? Protože já sama o vás nestojím? " " Ne, myslím, že s tím to nemá nic společného, " řekl Havel. " Tak s čím? " " Chodíte s primářem. " " No a? " | test |
Ale tak už to v životě bývá : člověk se domnívá, že hraje svou roli v určité hře, a netuší, že na scéně zatím nepozorovaně vyměnili dekorace, a on se nic netuše ocitá uprostřed poněkud jiného představení. Seděl opět v křesle naproti ředitelce ; mezi nimi byl stolek a na něm láhev koňaku obstoupená dvěma číškami. A právě ta láhev koňaku byla onou novou dekorací, podle níž by bystrý muž střízlivého ducha okamžitě rozpoznal, že kostelní aféra už naprosto není tím, oč jde. Ale nevinný Eduard byl do té míry sám sebou opojen, že si to zpočátku vůbec neuvědomoval. | test |
Ani s velbloudem, ani s důstojníkem dlouho nic nehnulo, až po chvíli velbloud zničehonic krknul a z huby mu vychrstl obrovský zelený žvanec, který mi přistál přímo na hlavě. Po tom strašlivém velbloudím zvratku jsem smrděl ještě týden, ale to bylo vedlejší, protože v tu chvíli se ten ruský oficír zachechtal a schoval revolver, zatímco velbloud, kterému se konečně ulevilo, ožil a nechal se v klidu odvést ze silnice. Důstojník naskočil zpátky do džípu a kolona Rudé armády se dala do pohybu. Na jejím konci se unaveně vláčel oddíl jízdy a za ním pár valachů táhl zelenou polní kuchyni. | test |
" Co je to? " naježila jsem se, když do kanceláře, kde jsem trávila již třetí den po přerušení rodičovské dovolené, vrazila hlavní sestra. Chlapec přicházející za ní nesl v ruce ohromnou krabici. " Neseme vám počítač! " zaskřehotala vysoká, nakrátko ostříhaná žena středního věku, v bílých šatech, jaké nosí vrchní sestry. " Abyste to všechno stihla, když tady budete nyní sama. " Vyděšeně jsem vykulila oči. " Ale já na tom neumím pracovat! " " Nebojte se, všechno je zařízené. Na několik dní vám sem pošleme pracovníka, který je v účtárně na praxi. Ten vás dokonale zaučí. " Zoufale jsem si odfrkla. No to teda nevím. | test |
Měla na sobě úzkou sukni a teplé sáčko a vlasy si sčesala dozadu. Vyfikla se kvůli mně a ještě nikdy jí to tak neslušelo. A já se k ní šoural jen v trenkách, ze kterých crčela voda. Zuby mi cvakaly, kolena se klepala, každý chlup na těle mi stál. Vtom se ke mně otočila a chvíli na mě zůstala zírat, jako bych byl nějaký podivný přízrak, pak se otočila a odmašírovala z parku pryč. Marto! Počkej! Nebudeš tomu věřit, co se mi stalo. Počkej! Ani se neohlídla. | test |
Co když je to jen taková kamufláž? Nevím, jak Neurol ve skutečnosti vypadá. Je to doopravdy takováhle titěrná bílá pilulka? Leoš by mi dozajista dokázal říct, jestli je to ta pravá, nebo ne. Ale přece za ním nepůjdu o půlnoci, i když vím, že taky nespí. Před chvílí jsem slyšela nahoře pláč Janičky a šouravé kroky. Jistě byl v kuchyňce a ohříval jí mléko. Pokud mě vyzve, abych mu s něčím pomohla, učiním tak ráda. Aktivní nebudu. Ráno jsem zatelefonovala do nemocnice a požádala o dva týdny dovolené. Hlavní sestra mi vyhověla skoro okamžitě, jako by už na to čekala. | test |
Stopařka zastavila auto ne proto, aby se svezla, ale aby svedla muže, který v autu jel ; byla to prohnaná svůdkyně, výborně disponující svými půvaby. Dívka vklouzla do té pitomé románové postavičky s lehkostí, která ji samu vzápětí překvapila a okouzlila. A tak spolu jeli ; cizí řidič a cizí stopařka. 5 Nic nechybělo mladíkovi v životě víc než bezstarostnost. Silnice jeho života byla narýsována s bezohlednou přísností : zaměstnání se nevyčerpávalo jen osmi hodinami denně, prosakovalo i do ostatního času povinnou nudou schůzí i domácím studiem ; | test |
Gestapák, který rozhodl, že matku nepropustí, znal totiž naši rodinu už před válkou. Pocházel ze Sudet a moji rodiče ho kdysi zaměstnali jako políra při stavbě hotýlku. V souvislosti s ním se nic mimořádného nestalo. Prostě chvíli pro rodiče dělal a pak opět vypadl z jejich života, nic víc. Byl to však člověk, který po Hitlerově nástupu uvěřil v nadřazenost německého národa. Přidal se ke gestapu a udělal v něm nepříliš závratnou kariéru. Za války se ocitl na velitelství gestapa v Kolíně a Čáslav spadala do jeho rajonu. | test |
" Slyšela jsem od určité osoby, že Honza zastupuje nějakou cizí firmu prodávající zde neotestované léky a zkouší je na dobrovolnících. Chci vědět, jestli si neudělal Filip z mojí dcery pokusného králíka a jestli to nemohlo nějakým způsobem zapříčinit její smrt. " Leoš pár vteřin neodpovídal, jako by se rozmýšlel. " Možné je všechno. Zkusím se podívat tátovi do počítače. " " A nemohl bys nějak zjistit ve špitále, co ty léky obsahují? Jestli nemohly Valentýně způsobit nějaké halucinace? " " Pokusím se. " Zvrátila jsem se do sedla a snažila se ponořit do snu. V práci mě čekalo překvapení. | test |
Jednou odpoledne jsem se ocitl v kupé sám s krásnou holkou v bledě šedé sukni. Měla nakrátko ostříhané hnědé vlasy a byla o pár let starší než já, tak sedmnáct let. Seděl jsem u okna nad stolkem a ona úhlopříčně na tom nejvzdálenějším konci ode mě. Když jsem se podíval na okno, na špinavém skle se matně odrážel její obrys. Mučil jsem si mozek, co bych tak vtipného řekl, když ona jako by nic vstala, přistoupila k oknu, stáhla ho a koukala ven na ubíhající pole. | test |
Plod : křídlatý plod ( v září a říjnu ) Jeho listy se na podzim zbarvují do zlatova. Habr má velmi tvrdé dřevo. Plodem je oříšek pod trojlaločným listenem, který poletuje ve větru a za zimních vichřic může být zavát až jeden kilometr daleko. LÍSKA Kůra : šedohnědá, lesklá Plod : ořech ( v srpnu a září ) Lískový keř kvete každoročně jako jeden z prvních. Teprve pak začnou rašit listy, které jsou na spodní straně jemně ochmýřeny. Lískové oříšky dozrávají v létě. Mají je rády především veverky, myši a datlové. V jehličnatém lese Větvemi jehličnanů pronikají první sluneční paprsky. | test |
Pak se otec s těmi dvěma pány vydal po schodišti dolů a já s panem ředitelem jsme je sledovali z výšky odpočívadla, jak se vzdalují, jak se opírají do těžkých vstupních dveří a vycházejí ven. Dveře se za nimi pomalu zavřely a já čekal, až ředitel něco řekne, jenže on tam dál stál a zíral na výplň dveří. Tak si sbal věci, Miloši, řekl nakonec. Musíš mamince odnést ten dopis. Srdce mi poskočilo radostí. Můžu domů! Tatínek přece říkal, že je všecko v pořádku, takže není o co se strachovat a přede mnou je celý volný den. | test |
" Ne, " odpověděla prostě. " Koupala jsem ji včera. " Nasadila jsem přísný výraz. " Ale miminka se musejí koupat denně! " Uhnula plaše pohledem. " Proč? " " No to nevím, ale dělá se to, " odpověděla jsem pohotově. " Jestli se ti nechce, já to udělám! " " Jak chceš! " Natáhla jsem lačně po malé ruce. Chvilku jsem se s ní pomazlila a odběhla připravit věci na koupání. Nejdříve jsem zaběhla k sobě dolů převléknout se, abych se nezmáčela, protože Janička někdy rozpustile kopala nožičkama a cákala okolo sebe v dosahu několika metrů. | test |
Usnul jsem nad velmi důležitým úkolem, který bych mohl snadno zkazit a který měl být zvlášť rychle odevzdán objednavateli. Věděl jsem to, a přece jsem neudržel oči otevřené. Probudil mne dotyk na rameni. Chvíli jsem si vůbec nemohl uvědomit, co se děje, znáte snad také ta nečekaná probuzení, kdy nevíte, na kterém místě vesmíru se nacházíte a proč. A to poklepávání na rameni bylo jako součást mého snu. Otevřel jsem oči. Zamžikal. A strnul... Nade mnou, opřený lokty o stůl s rozdělanou prací, se skláněl můj šéf, majitel tiskárny. Ten den ráno mě zvlášť upozorňoval, jak je ta práce důležitá. | test |
Doma mi říkali, abych se vždycky schoval, kdyby začal nálet, a já se tedy poslušně schovával. Ve sklepě byl pěkný zmatek, lidé se tam mačkali kolem kufrů a balíků, v nichž měli majetek, někdo si přinesl i peřiny. Krčil jsem se a bál se. Byl jsem vůbec dost plaché dítě a teď, v neznámém temném sklepě s neznámými lidmi jsem si připadal nesmírně opuštěný. Vzduch se venku třásl výbuchy, sirénami, křikem, všechno doléhalo do sklepení jakoby z jiného světa, z jakéhosi pekelného světa. A tehdy jsem si všiml, že Ajax není se mnou. | test |
Na sluncem zalitém okraji cesty se daří jabloni lesní. Má trnité větve a drobné listy. Na jaře se strom honosí mnoha růžovobílými květy. Jablka visí na dlouhých šťopkách a chutnají kysele. LÍPA Kmen : tmavě hnědý, popraskaný Plod : ořech ( od července do září ) Lípa může dosahovat věku až tisíc let. V časném létě láká vůně jejích květů mnoho včel. Plody lip jsou malé kulaté oříšky. Jejich společný stonek nese podlouhlý lístek, aby plody mohly létat. JILM Kůra : tmavě šedá, popraskaná Plod : ořech ( v srpnu a září ) Jilm potřebuje výživnou půdu. Jeho listy jsou uspořádány střídavě. | test |