Edustories
Collection
Datasets and models for different tasks in educational applications
•
3 items
•
Updated
Datasets:
id
int64 1
1.51k
| description
stringlengths 65
4.37k
| anamnesis
stringlengths 0
4.28k
| problems_annotated
stringlengths 0
231
| problems_possible_annotated
stringclasses 9
values | solution
stringlengths 0
5.48k
| solutions_annotated
stringclasses 259
values | solutions_possible_annotated
stringclasses 4
values | outcome
stringlengths 44
4.19k
| implications_annotated
stringclasses 11
values | implications_possible_annotated
stringclasses 4
values | age, school year
stringlengths 0
109
| hobbies
stringlengths 0
2.41k
| diagnoses
stringclasses 158
values | disorders
stringlengths 0
150
| approbation
stringlengths 0
160
| practice_years
stringclasses 139
values | description_cs
stringlengths 66
3.6k
| anamnesis_cs
stringlengths 0
4.77k
| solution_cs
stringlengths 48
4.53k
| outcome_cs
stringlengths 30
3.57k
| annotator_id
stringclasses 5
values |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
579 | Around the middle of the school year, children came to me saying that they had problems with a classmate. She took their snacks and verbally insulted them or they heard her slandering them. So I invited her to my office, I resolved the situation with her, and she promised not to do it again. But the problems did not disappear, and physical attacks were added to the verbal insults. I didn't find out about the incident until a month later, when the assault happened. The student assaulted her classmate in the girls' toilets, allegedly threatening to kill her dog if she 'took off' a handful of her hair, which she then rinsed off to cover the marks. The girl who was attacked was afraid to tell what happened until she confided in her best friend who didn't hesitate to tell me about the attack. When I found out about it, I used the 'anonymous mailbox' method, where the children were supposed to put their observations on the given situation, or write whether something similar had happened to them themselves. I was very surprised when I read that this is not an isolated case and that the student assaulted her victim almost immediately after visiting my office and I learned about it almost at the end of the school year. I solved the whole case with a reprimand from the class teacher, but in retrospect I regret that I did not use a higher punishment, namely a reduced level of behavior. After the case was closed, the parents of the children contacted me about other physical attacks that their children were afraid to confess to. | The student was the tallest girl in the class, had leadership tendencies and felt superior to the other students. She needed to prove her superiority through violence, when the victims could not defend themselves because they were weaker. She felt more important than the others also because of their parents' well-paying professions. Her victims were most often introverted, petite children with excellent grades. More girls than boys were attacked. | Physical aggression, Violation of classroom/school rules, Verbal aggression | As I said before, I invited my student to my office. I chose the friendly method, I'm not the type of person to start shouting right away. I asked the girl why she felt the need to rob her classmates of snacks, and if she wanted theirs, why didn't she ask her mom to make the same for her. I also encouraged her to solve problems, if she has a problem with one of her classmates, she can solve it calmly directly with him and not with gossip and verbal insults. The student listened and nodded her head to everything, saying that she understood and it looked like she was really listening and not, as it turned out later, that she was going in one ear and out the other and on the contrary she would intensify her bullying. When it later became clear how her behavior continued, I lectured her in front of the whole class. I raised my voice, demanded that she apologize to her victim and also receive a month after school as a reprimand, which she would serve the following school year. | Consequences, Interview | The student served her sentence the following school year. Her behavior then seemed fine, although sometimes there was a certain degree of arrogance this time towards the teachers in the second grade, but here the teachers took it more like adolescent insolence. However, it seems to me that the higher punishment that I did not give at the time could have set greater boundaries for respecting others and that the student did not learn much from her mistake. Now he is studying at a secondary vocational school - the field of education is hairdressing and he does not have many friends here, he behaves condescendingly towards his classmates and goes to school as if it were a punishment. | Partial success | 11 let, 5. třída ZŠ | Mgr, AJ, ČJ | 9 | Kolem poloviny školního roku za mnou přicházely děti s tím, že mají problémy se spolužačkou. Ta jim brala svačiny a slovně je urážela nebo ji slyšely, že je pomlouvá. Pozvala jsem si ji tedy do kabinetu, prořešila jsem s ní danou situaci a ona slíbila, že už to dělat nebude. Problémy ale nevymizely a ke slovnímu urážení přibylo i fyzické napadení. O incidentu jsem se dozvěděla až o měsíc později, co se napadení stalo. Žákyně napadla svou spolužačku na dívčích záchodech, údajně jí měla vyhrožovat, že zabije jejího psa, pokud “nabonzuje” to, že jí vytrhla hrst vlasů, kterou následně spláchla, aby zahladila stopy. Napadená dívka se bála říct, co se stalo, až se svěřila své nejlepší kamarádce, která neváhala a o napadení mi řekla. Když jsem se o tom dozvěděla, použila jsem metodu “anonymní schránky”, kam děti měly vhodit své postřehy k dané situaci, případně připsat, zda jim samotným se něco podobného nestalo. Velice mě překvapilo, když jsem se dočetla, že toto není ojedinělý případ a že žákyně své oběti napadala téměř hned po návštěvě mého kabinetu a dozvěděla jsem se o tom téměř na konci školního roku. Celý případ jsem vyřešila důtkou třídního učitele, zpětně ale lituji, že jsem nepoužila trest vyšší a to snížený stupeň z chování. Po uzavření případu mě totiž kontaktovali rodiče dětí o dalších fyzických napadeních, ke kterým se jejich děti bály přiznat. | Žákyně byla nejvyšší dívkou ve třídě, měla vůdcovské sklony a cítila se nadřazeně nad ostatní žáky. Potřebovala si dokazovat svou nadřazenost násilím, kdy se oběti nemohly bránit, protože byly slabší. Připadala si důležitější než ostatní i kvůli dobře placenému povolání jejich rodičů. Její oběti byly nejčastěji děti introvertní, drobné a s výborným prospěchem. Napadených bylo více děvčat než chlapců. | Pozvala jsem si šikanátorku do kabinetu. Zvolila jsem přátelskou metodu, nejsem ten typ člověka, co začne hned křičet. Ptala jsem se dívky, proč má zapotřebí obírat své spolužáky o svačiny a když má chuť na tu jejich, proč nepoprosí svou maminku, aby jí udělala stejnou. Nabádala jsem ji také k řešení problémů, pokud má problém s nějakým svým
spolužákem, může to přeci vyřešit v klidu přímo s ním a ne pomluvami a slovními urážkami. Žákyně poslouchala a na vše přikyvovala hlavou s tím, že rozumí a vypadalo to, že
opravdu poslouchá a ne, jak se později ukázalo, že jí to jde jedním uchem tam a druhým ven a naopak svou šikanu ještě umocní. Když se později ukázalo, jak pokračuje její chování, dala jsem jí přednášku před celou třídou. Zvýšila jsem hlas, požadovala jsem, aby se svým obětem omluvila a k důtce dostala taky měsíc po škole, který si odpykávala následující školní rok. | Žákyně si odpykala svůj trest následující školní rok. Její chování se zdálo pak už v pořádku, ač občas došlo k jisté míře arogance tentokrát vůči učitelům na druhém stupni, zde to však učitelé brali spíše jako pubertální drzost. Přijde mi ale, že vyšší trest, který jsem tenkrát nedala, mohl nastavit větší hranice pro respektování druhých a že žákyně se ze své chyby příliš nepoučila. Nyní studuje na středním odborném učilišti – obor vzdělání kadeřník a příliš přátel zde nemá, chová se ke spolužačkám povýšeně a do školy chodí jak za trest. | 1 |
||||||
1,147 | remember one student whose misbehavior did not improve at all during the four years I taught him. It was my very first classroom. Already during the first days, it became clear that there would be problems with the student. At the beginning of the year, the students received tools from the school, which I gave them and told them to wear them or leave them at school. Most of the student's supplies were lost within the first few days. The student did not behave in a disruptive manner in class, rather he did nothing and did not listen. Most of the time he just lay on the bench and played with a pen. When I assigned a task, he usually completed it only partially or sloppy. As a rule, he did not carry homework. | The pupil's mother died after being attacked by the pupil's father when he was a young child. The pupil's father was then convicted and placed in prison. The boy was raised by his grandmother from the age of 5. The boy never had many friends and was not very social. He often tried to get attention by inappropriate behavior even at the cost of punishment. | Failure to meet school obligations/unpreparedness for classes, Not attending to teaching/Inattention to teaching | From the beginning, I admonished the student, I tried to explain to him that he can't just not do the tasks, but it didn't help. He received a reprimand from the class teacher, as well as a reprimand from the principal, but his behavior hardly changed. I tried to motivate him and help him, we talked about what he would like to do in the future and why he has to study now to be able to do what he wants. It is true that since then he started to at least partially complete the tasks, but he still did not pay much attention, sometimes interrupted and did not bring his homework. It went on like this. Seeing that my efforts were not helping, I lost a little motivation to continue. Although I devoted myself to the student, but not so much anymore, because I had another 29 children. I'm a little sorry that I didn't try harder, but if he didn't ask for help, I could offer it to him as I wanted and it wouldn't do any good anyway. | Consequences, Support, Warning | The student eventually successfully completed elementary school, even with the occasional benevolence of the teachers. Unfortunately, the student's behavior hardly changed. Although we tried, we failed to motivate and help the student. | Failure | 11–15 let, 6.-9. ročník | Čtení komiksů | Neposlušnost,Rušení výuky,Nepracovitost,Nepozornost | Mgr., It | 13 | Pamatuji si jednoho žáka, jehož nevhodné chování se vůbec nezlepšilo během čtyř let, co jsem ho učila. Bylo to moje úplně první třídnictví. Už během prvních dní se ukazovalo, že s žákem budou problémy. Na začátku roku dostali žáci od školy pomůcky, které jsem jim rozdala a řekla jim ať si je nosí, nebo nechají ve škole. Většina pomůcek žáka byla ztracená během prvních pár dní. Žák se v hodinách nechoval vyloženě rušivě, spíš nic nedělal a neposlouchal. Většinu času jen ležel na lavici a hrál si s propiskou. Když jsem zadala nějaký úkol, většinou ho splnil jen částečně anebo ho odflákl. Domácí úkoly zpravidla nenosil. | Matka žáka zemřela po útoku otce žáka, když byl malé dítě. Otec žáka byl poté odsouzen a umístěn do věznice. Chlapce vychovávala babička od jeho 5 let. Chlapec neměl nikdy moc kamarádů a nebyl příliš společenský. Často se snažil získat pozornost nevhodným chováním i za cenu trestu. | Ze začátku jsem žáka napomínala, snažila jsem se mu vysvětlit, že úkoly nemůže jen tak nedělat, ale nepomáhalo to. Dostal důtku třídního učitele, i ředitelskou důtku, ale jeho chování se téměř nezměnilo. Snažila jsem se ho motivovat a pomoci mu, bavili jsme se o tom, co by chtěl v budoucnosti dělat a proč musí teď studovat, aby mohl dělat co chce. Je pravda, že od té doby začal alespoň částečně plnit úkoly, ale stále nedával moc pozor, občas vyrušoval a domácí úkoly nenosil. Takhle to pokračovalo. Protože jsem viděla, že moje snaha nepomáhá, trochu jsem ztratila motivaci pokračovat. Sice jsem se žákovi věnovala, ale už ne tolik, protože jsem měla dalších 29 dětí. Trochu mě mrzí, že jsem se nesnažila víc, ale když on o pomoc nestál, tak já mu ji mohla nabízet, jak jsem chtěla a stejně to nebylo nic platné. | Žák nakonec úspěšně dokončil základní školu, i s občasnou benevolencí učitelů. Bohužel, žákovo chování se téměř nezměnilo. I když jsme se snažili, nepodařilo se nám žáka motivovat a pomoci mu. | 1 |
||||
383 | The student is clever and observant, I rated her as above average, because she is always the first to finish, she tries, she always applies for everything, she is very extroverted, she is not shy at all. But precisely because she is done right away, she often starts to disturb her classmate sitting in the back seat with her, or very often tries to have most of my attention for herself. It's not just a one-time situation, but it happens that he has already prepared an exercise, which was supposed to be checked, but then he shouts because he has no patience with others, he wants my attention and to show me that he can do it. | heard that she is like that in several subjects, she easily draws the teacher's attention to herself, she asks, especially when she is done, and given that she has no patience with the other students, she would immediately shout the answer herself, so it is difficult to pay attention more attention to others. Of course, it also started to bother the other children after a short time, it seems to me that then they are insecure, most of them prefer to stay away rather than assert themselves somehow. | Nonverbal disruption of lessons, Verbal disruption of lessons | What I tried with the student was that I sat her from the back bench towards me, towards the department, all the way to the front. Now I also give her work when she is done with whatever she has, or I often let her go around the classroom to give advice to the children on what they don't know how to do. So far it's up to date so I'll see where it goes. | Support | hoped that sitting closer to me would make her feel like I was giving her more of the attention she often requires from me. I think it's working well so far, I don't find her interrupting as intense or what to say. Plus, I give her work after it's done, so that definitely made a big difference. Sometimes I make her my "helper". | Longterm success | 9 let, 3.třída | Matematika, koně | ADHD,Psychiatrická diagnóza | Mgr. | 4 roky | Žákyně je šikovná a pozorná, její hodnocení jsem uvedla jako nadprůměrné, protože má vždy první hotovo, snaží se, hlásí se vždycky na všechno, je hodně extrovertní vůbec se nestydí. Ale právě proto, že má hned hotovo, tak často začne vyrušovat spolužačku, co s ní sedí v zadní lavici, nebo hodně často se snaží mít většinu mojí pozornosti jen pro sebe. Nejde jen o jednorázovou situaci, ale stává se že má už připravené cvičení, co se mělo jít kontrolovat, ale pak vykřikuje, protože nemá trpělivost s ostatními, chce moji pozornost a ukázat mi, že to umí. | Slyšela jsem, že to tak má ve více předmětech, snadno strhne pozornost učitele na sebe, vyptává se, hlavně kdy už má hotovo a vzhledem k tomu, že pak nemá trpělivost s ostatními žáky, hned by vykřikla odpověď ona sama, tak je těžké věnovat více pozornosti i ostatním. Ostatním dětem to samozřejmě taky začalo po krátké době vadit, přijde mi, že pak jsou nejistí, většina se radši straní, než aby se nějak prosadili. | Co jsem vyzkoušela s žákyní bylo, že jsem ji z té zadní lavice posadila ke mně, ke katedře, až dopředu. Teď už ji také dávám práci, když už je hotová s čím co má, nebo ji často nechám jít po třídě, ať poradí dětem, co si neví rady. Zatím je to aktuální, takže uvidím, kam se to ještě vyvine. | Doufala jsem, že když bude sedět blíže ke mně, tak ji to dodá pocit, že ji věnuji více pozornosti, kterou ode mě často vyžaduje. Myslím, že zatím to funguje dobře, to její vyrušování mi nepřijde tak intenzivní, nebo jak to říct. Plus, že ji dávám práci potom, co je hotová, tak to určitě dost změnilo. Tím z ní někdy udělám takovou moji „pomocnici | 1 |
||||
584 | One day, the maid of honor came to me to tell me that a girl suddenly ran out of a group of children playing with stuffed animals and started vomiting and crying. They could not get out of the girl what had happened, whether she was feeling sick or just sick, so the girl was sent home. The next day the girl came to school, but she was behaving strangely. She looked as if something had frightened her and she jerked her gaze towards the boy in the penultimate pew. The girl was avoiding the surroundings, so I thought I wouldn't scare her any more, I just came up to her and told her that if she needed anything, I'd be in my office, I have tea and biscuits there, so she can come and anything to confide In the afternoon there really was a timid knock on the door and that girl came. After talking for a while on a topic that made her feel safe, she slowly began to move on to the reason why she came to see me. The boy in the penultimate bench was said to be showing her some video with naked people on his mobile phone and forcing her to watch until the end, even though she didn't want to. From the brief narration, I immediately understood what it was about, tried to calm the girl down, and after she calmed down, went home. | The student who played the video to others probably didn't want to harm others in any way, he was just curious and had to share what he discovered. As it turned out, he had downloaded some pornographic video that he forwarded with the boys in class and while waiting for his parents in the school club, he also showed the video to children who came near him. | Violation of classroom/school rules | I invited the boys who brought and distributed this video to my office. I asked how they got the video and why they wear it to school. One of them is said to have found the video by accident on the Internet and brought it to school to show off to his friends, who of course also wanted the video. It seemed that they regretted the act, they didn't mean it badly and didn't want to get into trouble. The video was deleted from the mobile phones, the boys promised not to wear this to school again. Although I felt sorry for them, how scared they looked and that they regretted their actions, each of them received a reprimand from the class teacher and extra homework as punishment. | Consequences, Interview | There was never a problem with the boys in this area. The video seems to have been forgotten and I haven't noticed another offense with them. They are now studying at a gymnasium, where they have no problems. I would certainly appreciate keeping a cool head while dealing with both issues. The approach was professional to both victims and perpetrators. I also consider the idea of an anonymous mailbox to be successful. I would definitely think better about the punishment, it seems to me that these two problems have a different weight of offense, so the punishment should be different in each case and not identical. When dealing with a problem with a bully, I would definitely focus more on the girl after I heard about some problems in the middle of the year to see if she changed her behavior, the fact that the teacher learned that the bullying continued until the end of the school year, I she will come very late, she should have definitely increased her punishment by two for behavior. I would definitely deal with both cases with the parents, I would further grade the bullying with a 2 for behavior, and I would punish the dissemination of pornography with a reprimand from the class teacher. I would also be very impressed by the behavior and awareness of the mistakes of the culprits themselves, if I saw how they realize their transgression and regret it, I would easily reduce/extend the punishment, also according to the subsequent behavior in the following months. | Longterm success | 16 let, 1A/4 | Neznámé | Arogance,Agrese | Mgr. | 29 | Jednoho dne za mnou přišla paní družinářka, že ze skupinky dětí, hrajících se za plyšovými kostkami, najednou vyběhlo jedno děvče a začalo zvracet a brečet. Nemohli z dívky dostat, co se stalo, zda se cítí nemocně nebo se jí jen udělalo špatně, a tak bylo děvče posláno domů. Druhý den dívka přišla do školy, ale chovala se zvláštně. Vypadala, jako by ji něco vystrašilo a trhala pohledem k chlapci v předposlední lavici. Dívka se stranila okolí, a tak jsem si řekla, že ji nebudu děsit ještě víc, pouze jsem k ní přišla a řekla jí, že kdyby cokoliv potřebovala, tak budu ve svém kabinetě, mám tam čaj a sušenky, takže se může stavit a s čímkoliv se svěřit. Odpoledne se opravdu ozvalo nesmělé zaklepání na dveře a přišla ona dívenka. Po chvilce povídání si na téma, při kterém se cítila bezpečně, začala pomalu přecházet k důvodu, proč za mnou přišla. Ten chlapec v předposlední lavici jí prý na mobilu ukazoval nějaké video s nahými lidmi a nutil ji se dívat až do konce, ač nechtěla. Ze stručného vyprávění jsem hned pochopila, o co se jedná, snažila se dívku upokojit a potom, co se uklidnila, odešla domů. | Žák, který video pouštěl ostatním, asi nechtěl druhým nijak uškodit, byl jen zvídavý a musel se podělit s tím, co objevil. Jak se zjistilo, měl stažené nějaké pornografické video, které si přeposílal s kluky ve třídě a během čekání na rodiče ve školní družině, ukazoval video i dětem, které se dostali do jeho blízkosti. | Chlapce, kteří donesli a šířili toto video, jsem si pozvala do kabinetu. Ptala jsem se, jak k videu přišli a proč to nosí do školy. Jeden z nich se k videu prý dostal náhodně na internetu a do školy ho donesl, aby se mohl vychloubat před kamarády, ti samozřejmě video chtěli taky mít. Vypadalo to, že činu litují, nemysleli to prý zle a nechtěli z toho mít problémy. Video se smazalo z mobilních telefonů, chlapci slíbili, že toto do školy již nosit nebudou. Ač mi jich bylo až líto, jak vypadali vyděšeně a že svého činu litují, dostal každý důtku třídního učitele a za trest domácí úkol navíc. | S chlapci už v této oblasti problém nikdy nebyl. Na video jako by se zapomnělo a jiný přestupek jsem již u nich nezaznamenala. Nyní studují na gymnáziu, kde žádné problémy nemají. Určitě bych ocenila zachování chladné hlavy při řešení obou problémů. Přístup byl profesionální jak k obětem, tak k provinilým. Nápad s anonymní schránkou pokládám také za zdařilý. Určitě bych lépe promyslela trest, přijde mi, že tyto dva problémy mají jinou váhu prohřešku, tudíž trest by měl být jiný u každého případu a ne totožný. Při řešení problému s šikanátorkou bych se určitě na dívku zaměřila víc potom, co bych o nějakých problémech zaslechla v polovině roku, abych viděla, zda své chování změnila, to že se učitelka dozvěděla o tom, že šikana pokračuje až na konci školního roku, mi přijde velmi pozdě, také měla určitě zvýšit svůj trest pro ni a to dvojkou z chování. Oba případy bych určitě řešila s rodiči, šikanu bych dále ohodnotila dvojkou z chování a šíření pornografie bych potrestala důtkou třídního učitele. Velký dojem by na mě dělal také způsob jednání a uvědomování si chyb samotných provinilých, kdybych viděla, jak si uvědomují svůj prohřešek a litují toho, klidně bych trest zmírnila/prodloužila, také podle následného chování v dalších měsících. | 1 |
||||
1,174 | chose a girl who is from a complete family, has two other older siblings, has not been diagnosed with any disorders, has not been to a counseling center, nor do I plan to send her anywhere. She is here in this class now, we are in our third year together and some of the minor problems started appearing in the first class, I can call it "little physical attacks | Žačka lives with both parents and two older siblings, so she has to earn her own right. As the teacher says: "...I think it's because of how she's like vigorous, into everything like hrr and how her two older siblings are like very pushy, and there's a jump from the middle sibling of about 4 years and from that eldest sister by a leap of ten years, I feel. So that she was trying to get attention, and it probably dragged on with her even here at school. | Physical aggression | We started to solve this situation - first I solved it with the little girl, when we talked about it, that it shouldn't and shouldn't be done, what the consequences could be. I tried to solve it calmly, I didn't solve it in front of the whole class, I always kind of took it aside. When we somehow discussed it together and I think it partly helped, but it took a while - the result was not visible overnight and then I think it helped her a lot when I separated the children because they were fighting with each other - little girl with a baby boy. So when I planted them, it also improved a lot. As everyone had their own personality, those personalities simply didn't go together, especially in the first grade, where there were a lot of other new sensations. After that, I talked about it with the girl's parents and the mother, with whom I discussed it in more detail, she said that they were also fighting with her at home about this. And I think it's because of how strong she is, into everything like hrr, and how her two older siblings are like very strong, and there's a jump from the middle sibling by about 4 years and a jump from the oldest sister ten years, I feel. So that she was trying to get attention, and it probably dragged on with her even here at school. | Transfer of student, Interview | The pupil's behavior is repeated, but the frequency is less and less. For example, in that first grade there was a problem every day before we started solving it. But now in the second grade it was, I don't know, once every three weeks, once a month... So the frequency went down a lot there and I think it just takes time, that the personality doesn't change overnight and that she herself he learns to manage his emotions, work with them and it's better. At least from my point of view. So I think you can see the shift there… | Partial success | 3.C, 8 | sport basketball, lyžování), hry na počítači | Fyzické násilí,Braní věcí | Mgr., Učitelství pro první stupeň ZŠ | 4 | Vybrala jsem si holku, která je z úplné rodiny, má další dva starší sourozence, není u ní diagnostikována žádná poruchy, ani v poradně nebyla, ani ji nemám v plánu nikam posílat. Ona je teď tady v této třídě, jsme spolu třetím rokem a nějaké ty menší problémy se začaly objevovat tak v první třídě, můžu to nazvat jako „malá fyzická napadení | Žačka žije s oběma rodiči a se dvěma staršími sourozenci, musí si tedy své slovo sama vydobýt. Jak říká paní učitelka: „…já si myslím, že je to tím, jaká ona je jako rázná, do všeho jako hrr a jak ty dva její starší sourozenci jsou jako hodně průbojní, a je tam odskok od toho prostředního sourozence tak 4 roky a od té nejstarší sestry o odskok deset roku, mám pocit. Tak, že si tak jako snažila vybojovat pozornost a asi se to s ní táhlo i tady do školy. | Tuto situaci jsme začali řešit - nejdřív jsem to řešila s tou holčičkou, když jsme si o tom povídaly, že se to nemá a nemělo by se to dělat, jaké to může mít následky. Snažila jsem se to řešit v klidu, neřešila jsem to před celou třídou, vždycky jsem si ji jako vzala bokem. Když jsme to nějak společně probraly a částečně si myslím, že to pomohlo, chvilku to ale trvalo - výsledek nebyl vidět hned ze dne na den a pak si myslím, že jí hodně pomohlo, když jsem ty děti rozesadila, protože oni bojovaly vzájemně - holčička s chlapečkem. Takže když jsem je rozesadila, tak se to také hodně zlepšilo. Jak měl každý svou osobnost, tak prostě ty osobnosti nešli k sobě, ještě k tomu v první třídě, kde bylo spoustu dalších nových vjemů. Poté jsem se o tom bavila i s rodiči té holčičky a i maminka, se kterou jsem to pak detailněji řešila, říkala, že s ní doma také v tomhle bojují. A já si myslím, že je to tím, jaká ona je jako rázná, do všeho jako hrr a jak ty dva její starší sourozenci jsou jako hodně průbojní, a je tam odskok od toho prostředního sourozence tak 4 roky a od té nejstarší sestry o odskok deset roku, mám pocit. Tak, že si tak jako snažila vybojovat pozornost a asi se to s ní táhlo i tady do školy. | Chování žačky se opakuje, ale ta frekvence je čím dál tím menší. Třeba v té první třídě byl nějaký problém každý den, než jsme to začali řešit. Ale teď v té druhé třídě to bylo já nevím, jednou za tři týdny, jednou za měsíc… Takže ta frekvence tam šla hodně dolů a myslím si, že to chce akorát čas, že osobnost se nezmění ze dne na den a že i ona sama se učí zvládat ty své emoce, pracovat s nimi a je to lepší. Aspoň teda z mého pohledu. Takže si myslím, že ten posun tam jde vidět… | 1 |
||||
1,085 | It was a case of student bullying. One year older student transferred to the matriculation year of the four-year study because he was in America the previous year. And so he had to repeat the given year and could not continue with his original class. He was a special student. Very cheerful and tended to hang out with girls more. He liked to laugh and some would say that he was effeminate. So he was an easy target for a group of students. So the main one was the pupil, because he felt that he could be the one who leads everything, because he already lived alone with his father, who was also not at home, because he was serving a sentence at the time. He did not keep in touch with his mother, because she sued his father for property disputes at the time. The student was of legal age and therefore could stay at home alone and was greatly admired by others for this. And they did everything to please him. So the student came up with a plan to bully the student for his own amusement. And they did different things to him. In the beginning, it started with minor bullying, when they took things from him, described notebooks, described textbooks, took his snack, threw his briefcase, verbally made indiscriminate jokes about him being gay, etc. However, this did not affect the student significantly, because he was a fairly mature personality and he knew that this behavior was not normal and that it wasn't about him, it was about them. So he was able to put up with their behavior. But then came a situation that even he couldn't cope with and that the class couldn't cope with either. And the point was that they took a picture of him in the toilet and then sent the photo to all their classmates and even posted it on several bulletin boards at school. At this point, it was a lot for the student because he had a complicated family situation and stopped going to school completely. Since I was his former homeroom teacher, I contacted him and he said he would never come to school again, which I found strange because he was planning to graduate and travel to England. So I started asking, and we found out what happened from two female students in the class. | Pupil - the leader of the class, the gray eminence of the problem, quiet, polite, smart, lazy. Žačka – loyal, naive, trusting. Student - kind-hearted, communicative, vulnerable, represented the position of parent for his younger brother at home. | Bullying | So we started solving it at that moment. The first thing we did was to read the given methodical instruction, and then the individual students were interrogated. The interrogation was separate and immediately consecutive when they did not know that they would be "interrogated | Interview | We decided to conditionally exclude all three. Unfortunately, it was not possible to conditionally exclude the student, because we basically had no evidence on him at all. One student took a photo of it and another of them sent it out. But the student didn't participate at all, he just had a good time. So we could not exclude the student, but at least he received a reprimand from the school principal. Which in my opinion had no meaning at all. Basically, after he graduated, he came to the director's office to tell us that we didn't have anything against him anyway and that he felt like the winner of the whole situation. From this I gather that it did not turn out well at all. However, for the last two months until the end of school, the students got their wits about them and started behaving decently. They cut ties with the student and even apologized to the student. And then they apologized to the whole class, but then they never belonged to that class again. The student then all returned to school to take the matriculation exam, which he passed successfully. But I think it affected him a lot because he was a very open person and he couldn't understand how something like this could happen to him. | Partial success | 18 let, 4. ročník SŠ (gymnázium) | Auta | Manipulace,Lhaní | Mgr., ČJ a NJ | 19 | Šlo o případ šikany studenta. Do maturitního ročníku čtyřletého studia přestoupil jeden o rok starší student, protože byl předcházející rok v Americe. A musel tedy daný ročník opakovat a nemohl pokračovat se svojí původní třídou. Byl to zvláštní student. Velmi veselý a měl sklony k tomu se bavit spíše s dívkami. Rád se smál a někdo by o něm řekl, že byl až zženštilý. Byl tedy lehkým cílem pro skupinu studentů. Tím hlavním byl tedy žák, protože měl pocit, že může být tím, co všechno vede, protože už žil sám s otcem, který navíc nebyl doma, protože byl tou dobou ve výkonu trestu. S matkou kontakt neudržoval, protože to ona zažalovala jeho otce o tehdejší majetkové spory. Žák byl plnoletý, a proto mohl doma zůstat sám a ostatní ho za to velmi obdivovali. A dělali všechno proto, aby se mu zalíbily. Žák tedy vymyslel plán, kdy bude pro vlastní pobavení šikanovat studenta. A dělali mu různé věci. Ze začátku to začalo drobnou šikanou, kdy mu brali věci, popisovali sešity, popisovali učebnice, brali mu svačinu, házeli s jeho aktovkou, slovně si z něj nevybíravě dělali legraci typu, že je gay apod. Nicméně to studenta významně nezasahovalo, protože on byl poměrně vyspělá osobnost a věděl, že to chování není běžné a že to není o něm, ale o nich. Dokázal se tedy s jejich chováním smířit. Pak ale přišla situace, se kterou se už ani on nedokázal vyrovnat a s kterou se nedokázala vyrovnat ani ta třída. A šlo o to, že ho vyfotili na záchodě a danou fotku pak rozeslali všem svým spolužákům a dokonce ji pověsili na několik nástěnek ve škole. V tomto okamžiku to bylo na studenta hodně, protože měl komplikovanou rodinnou situaci a úplně přestal chodit do školy. Vzhledem k tomu, že jsem byla jeho bývalá třídní učitelka, tak jsem ho kontaktovala a on řekl, že už nikdy do školy nepřijde, což mi přišlo zvláštní, protože měl v plánu odmaturovat a odcestovat do Anglie. Takže jsem se začala pídit a od dvou studentek ze třídy jsme se dozvěděli, co se stalo. | Žák – vůdce třídy, šedá eminence problému, tichý, slušný, chytrý, líný. Žačka – loajální, naivní, důvěřivá. Student – dobrosrdečný, komunikativní, zranitelný, zastupoval doma pozici rodiče pro svého mladšího bratra. | V daný okamžik jsme to tedy začali řešit. První věc, kterou jsme udělali, tak jsme si přečetli daný metodický pokyn a nastal tedy výslech těch jednotlivých studentů. Výslech byl samostatný a ihned po sobě jdoucí kdy oni to nevěděli, že budou „vyslýcháni | Rozhodli jsme se všechny tři podmínečně vyloučit. Bohužel se nepovedlo podmínečně vyloučit žáka, protože na něj jsme neměli v podstatě vůbec žádné důkazy. Jedna žačka to totiž fotila a druhá z nich to rozesílala. Ale žák se toho vůbec neúčastnil, ten se jen dobře bavil. Takže žáka jsme vyloučit nemohli, ale dostal aspoň důtku ředitele školy. Která neměla dle mého názoru vůbec žádný význam. On v podstatě poté co odmaturoval, tak nám přišel do ředitelny říct, že jsme stejně na něj nic neměli a že se cítí jako vítěz celé situace. Z toho usuzuji, že to nedopadlo vůbec dobře. Žačky však na poslední dva měsíce do konce školy vzaly rozum do hrsti a začaly se chovat slušně. Přerušily styky s žákem a dokonce se studentovi omluvily. A omluvily se pak i celé třídě, nicméně pak už nikdy do té třídy nepatřily. Student se potom všem do školy vrátil, aby složil maturitní zkoušku, kterou úspěšně složil. Ale myslím, že ho to velmi poznamenalo, protože on byl velmi otevřený člověk a vůbec nedokázal pochopit, jak se mu něco takového mohlo stát. | 1 |
||||
706 | The student I first taught in the fourth grade, i.e. in the 9th year of elementary school, was known for his problematic behavior. I knew from the other teachers that there were sometimes problems with him in class, and I myself dealt with him several times for not following instructions or being disruptive in class and talking back. However, these incidents paled in comparison to what happened at the ski course I taught together with two other teachers. The student, together with one of his classmates, were absolutely unable to respect any rules set by the teachers from the beginning of the course. It started when they left for the course, when they arrived late for the meeting, it continued by not observing the time regime on the course, the rules of cleaning and safety in the room, when they did not respect the rules of the cottage and brought their own portable grill to the course, on which they grilled meat in the room at night . Furthermore, they did not follow the safety on the slope, they drove exactly where we told them not to drive and it seemed that they were downright squeamish about the word "rules" | Both boys were very leadership types, they led the whole class which had a kind of respect for them and the group members were almost afraid to speak up against them. I don't know at all how they did it and why they were so popular, in any case they were not a good influence on each other at all and we always had to solve most of the disciplinary problems with both of them. But I think that one of them was usually the one who stood out more against the rules. As for the rules at home, he probably wasn't very used to them there. He never knew his father and had no siblings, so his mother was alone with him and maybe she didn't want to forbid him too much and be too strict. I know that they didn't always live together in the same household, and that he sometimes slept alone at the cottage, from where he then commuted to school, and his mother therefore didn't have much insight into where he was and how he spent his time. | Violation of classroom/school rules | After an agreement with the other teachers, I took the student home from the course. I told my mother that I would pick up the student at home the next morning and take him back to the course, but I asked her not to tell him about it. The original plan was to exclude the student from the course completely, but I generally do not agree with punishments without the possibility of correction, so we decided to give the student a second chance and take him back to the course the next day. But at the same time, I wanted the student to have time and space to think about himself, so we didn't tell him or the rest of the class that we planned to take him back the next day. | Transfer of student | When I came to pick up the student the next morning, he was very happy, he even shook my hand, and he subsequently behaved completely differently on the course, along with the whole group. Unfortunately, there was a kind of gap between us, the whole class was already paying close attention to everything they did, and even during their entire further studies, we did not develop a close relationship between us, which I always managed to do with the other classes. So maybe this procedure was too strict, but on the other hand, I think it was needed. From the very beginning, that group constantly tested our boundaries and always went beyond, with the fact that unfortunately it was not enough to say "look, here we were talking about something, here are such and such rules | Longterm success | 16 let, kvinta (1. ročník SŠ) | hudba, kamarádi | Magisterské; Francouzský jazyk a Tělesná výchova | 10 | Žák, kterého jsem prvně učil v kvartě, tedy v 9. ročníku ZŠ, byl známý svým problémovým chováním. Od ostatních učitelů jsem věděl, že s ním v hodinách občas bývají problémy a sám jsem s ním několikrát řešil nerespektování pokynů nebo vyrušování v hodině a odmlouvání. Tyto incidenty však palednuly ve srovnání s tím, co se stalo na lyžařském kurzu, který jsem vedl společně s dalšími dvěma učiteli. Žák, společně s jedním ze svých spolužáků, od začátku kurzu absolutně nebyli schopni respektovat jakákoliv pravidla stanovená vyučujícími. Začalo to odjezdem na kurz, kdy se na sraz dostavili se zpožděním, pokračovalo to nedodržováním časového režimu na kurzu, pravidel úklidu a bezpečnosti na pokoji, kdy nerespektovali pravidla chalupy a dovezli si na kurz vlastní přenosný gril, na němž v noci na pokoji grilovali maso. Dále nedodržovali bezpečnost na svahu, jezdili přesně tam, kam jsme jim řekli, že jezdit nemají a zdálo se až, že jsou vyloženě hákliví na slovo „pravidla | Oba chlapci byli velmi vůdčí typy, vedli celou třídu, která z nich měla jakýsi respekt a členové skupiny se skoro až báli vystoupit proti nim. Vůbec nevím, jak to dělali a proč byli tak oblíbení, v každém případě na sebe navzájem neměli vůbec dobrý vliv a většinu kázeňských problémů jsme vždy museli řešit u obou. Myslím ale, že právě jeden z nich byl většinou tím, který se proti pravidlům vyčleňoval víc. Co se týče pravidel doma, tam na ně pravděpodobně nebyl moc zvyklý. Otce nikdy nepoznal a neměl sourozence, maminka na něj tedy byla sama a možná mu nechtěla příliš zakazovat a být moc přísná. Vím, že spolu ani vždy nepobývali ve stejné domácnosti, a že občas přespával sám na chalupě, odkud poté dojížděl do školy a jeho matka tedy neměla velký přehled o tom, kde se pohybuje a jak tráví čas. | Po domluvě s ostatními vyučujícími jsem žáka odvezl z kurzu domů. Mamince jsem oznámil, že žáka další den ráno doma vyzvednu a na kurz ho vezmu zase zpět, poprosil jsem ji ale, aby mu o tom neříkala. Původní plán byl vyloučit žáka z kurzu úplně, já ale obecně nesouhlasím s tresty bez možnosti nápravy a tak jsme se rozhodli dát žákovi druhou šanci a na kurz ho další den vzít zpět. Zároveň jsem ale chtěl, aby měl žák čas a prostor nad sebou přemýšlet, a tak jsme jemu ani zbytku třídy neřekli, že máme v plánu ho další den brát zpět. | Když jsem pro žáka další den ráno přijel, měl obrovskou radost, dokonce mi podal ruku a na kurzu se následně choval úplně jinak, a s ním i celá skupina. Bohužel mezi námi ale vznikla jakási propast, celá ta třída si už dávala velký pozor na vše, co dělali a ani po dobu celého jejich dalšího studia mezi námi nevznikl důvěrný vztah, což se mi s ostatními třídami vždy podařilo. Možná byl tedy tento postup příliš přísný, na druhou stranu ale myslím, že byl potřeba. Ta skupina od úplného začátku neustále testovala naše hranice a vždy zacházela za, s tím, že bohužel nestačilo říct „pozor, tady jsme si něco říkali, tady jsou taková a taková pravidla | 1 |
|||||
1,103 | At the end of the first year of study, two students in my class confided in me that they were worried about their classmate, who, according to them, wanted to commit suicide. So I sat down with these classmates and had the whole situation described. I learned that a classmate had said several times in their presence that she would kill herself when something failed her, but her friends took it as an innocent joke. Later, however, they noticed a change in her classmate's behavior, she didn't want to hang out with them, she became withdrawn, and finally she started adding strange posts on social networks warning of suicide. At this point the girls decided to inform me of the situation. | The classmate was an inconspicuous quiet girl who had average results in school. So far there have been no problems with her. Recently there has been a deterioration in results and withdrawal. While solving the situation, I found out that the parents of a classmate are divorcing. | Failure to meet school obligations/unpreparedness for classes, Selfdestructive behaviour | First, I met with the other teachers to find out if they had noticed any changes in the behavior of the classmate, then I met with her as well. First, I told her that I had noticed a deterioration in her results and that it needed to be addressed somehow. I asked why the deterioration was happening. The classmate justified the worsening of the results by frequent absences due to illness and the fact that she did not have time to study for all the written tests. I knew that the classmate was sick more often, but the deterioration happened before that, so I told the classmate that I had also noticed changes in her behavior and asked if something was bothering her. At first, the classmate said no, but then I started asking about relationships in the class, family, etc., and the classmate started crying. Subsequently, she confided in me about her difficulties. Her parents were divorcing and she was under enormous pressure to decide who she was going to live with. Subsequently, her grades deteriorated and her classmate's parents forbade her to meet her friends and she had to study at home. However, she did not feel well at home and therefore her results did not improve even after that. I passed the whole situation on to the school psychologist and informed the parents about it. I told my classmate that she shouldn't be afraid to turn to me if necessary and that if necessary, we can discuss further exams individually. We dealt with the situation together and it was confirmed that talking about suicide was just "calling for help | Support, Interview, Cooperation with experts | stayed in touch with the parents and the school psychologist and the whole situation calmed down over time and it never happened again. | Longterm success | 16 let, 1. ročník SŠ | malování, čtení, umění | Mgr., rehabilitační sestra | 17 | Na konci prvního ročníku studia se mi dvě žákyně mé třídy svěřily s obavou o svoji spolužačku, která dle jejich slov chtěla spáchat sebevraždu. S těmito spolužačkami jsem si tedy sedla a celou situaci si nechala popsat. Dozvěděla jsem se, že spolužačka v jejich přítomnosti několikrát řekla, že se zabije, když se jí něco nedařilo, to však kamarádky braly jako nevinnou legraci. Později si ale všimly změny chování spolužačky, nechtěla se s nimi scházet, uzavřela se, a nakonec začala na sociální sítě přidávat podivné příspěvky upozorňující na sebevraždu. V tuto chvíli se děvčata rozhodla mě o situaci informovat. | Spolužačka byla nenápadná tichá dívka, která měla ve škole průměrné výsledky. Do této doby s ní nebyly žádné potíže. V poslední době došlo ke zhoršení výsledků a uzavření se do sebe. Při řešení situace jsem zjistila, že se rodiče spolužačky rozvádějí. | Nejdříve jsem se sešla s ostatními učiteli, abych zjistila, jestli pozorovali nějaké změny v chování spolužačky, následně jsem se sešla i s ní. Nejdříve jsem jí řekla, že jsem si všimla zhoršení jejích výsledků a že je potřeba to nějak řešit. Zeptala jsem se, proč ke zhoršení dochází. Spolužačka zhoršení výsledků odůvodnila častou absencí kvůli nemocnosti a tím, že se poté nestihla na všechny dopisované testy doučit. Věděla jsem, že spolužačka byla častěji nemocná, ale ke zhoršení došlo ještě před tím, proto jsem spolužačce řekla, že jsem si všimla i změn v jejím chování a zeptala se, zda jí něco netíží. Spolužačka nejdříve říkala, že ne, následně jsem se však začala ptát na vztahy ve třídě, rodinu atd. a spolužačka se rozbrečela. Následně se mi svěřila se svými obtížemi. Její rodiče se rozváděli a byl na ni vyvíjen obrovský tlak, aby se rozhodla, s kým bude žít. Následně se jí zhoršil prospěch a rodiče spolužačky zakázali scházet se s kamarády a musela se doma učit. Doma se však necítila dobře, a proto se její výsledky ani poté nezlepšily. Celou situaci jsem předala školnímu psychologovi a informovala o ní rodiče. Spolužačce jsem řekla, že se nemá bát se na mě v případě potřeby obrátit a že v případě potřeby se můžeme na dalších zkoušeních domlouvat individuálně. Společně jsme situaci řešili a potvrdilo se, že mluvení o sebevraždě bylo jen „volání o pomoc | Zůstala jsem ve spojení s rodiči i se školním psychologem a celá situace se časem uklidnila a již nedošlo k jejímu opakování. | 1 |
|||||
1,437 | During the past year I happened to notice a group of girls in which one of them was quite self-conscious and I often noticed that the rest of the group made fun of her and did various things to her. I decided to address this because the girl's parents told me that their daughter was trying to join a group of popular girls and that they were keeping her between them just to make fun of her. | 4th year elementary school student, introvert, above average academic performance | Verbal aggression | talked to the little girl about why she likes everything her classmates say or do to her. The answer was that they are her friends and that it is normal between friends. I asked her if the behavior of her friends sometimes bothers her. She replied that she was, but that she wasn't saying anything so that they wouldn't stop talking to her. I tried to explain to her that friends don't treat each other like that and that maybe she should try to find better friends. The student just got offended and told me that she didn't want to deal with it with me. After a subsequent conversation with the parents, we agreed that we had to leave the student alone, so that she could figure out on her own that such a 'friendship' is meaningless. I wish I could explain to the student that others are not treating her properly, but she absolutely refused to discuss this topic with me. | Support, Interview | Žačka continued to hang out with the group for half a year, but eventually she found another friend who treated her nicely and stopped hanging out with the popular group. Now he is much happier and more cheerful. | Failure | 9 let, 4. ročník ZŠ | Hry, procházky | ADHD,Psychiatrická diagnóza | Mgr. Aj a M | 15 | Během minulého roku se mi stalo, že jsem si všimla skupiny dívek, ve která byla jedna z nich docela při těle a často jsem si všímala, že si z ní ostatní ze skupinky dělají legraci a dělají jí různé naschvály. Rozhodla jsem se to řešit, protože rodiče holčičky mi řekli, že se jejich dcera snaží zapojit do skupiny populárních dívek a že ony si ji mezi sebou drží jen proto, aby si z ní mohli dělat legraci. | Žačka 4. ročníku ZŠ, introvertní, nadprůměrný studijní prospěch | Promluvila jsem si s holčičkou o tom, proč si nechá líbit všechno, co jí její spolužačky řeknou, nebo udělají. Odpovědí mi bylo, že jsou to její kamarádky a že je to mezi kamarády normální. Zeptala jsem se jí, jestli jí není chování jejích kamarádek občas nepříjemné. Odpověděla mi, že je, ale že nic neříká, aby se s ní nepřestaly bavit. Zkusila jsem jí vysvětlit, že kamarádi se k sobě takhle nechovají a že by si možná měla zkusit najít lepší kamarády. Žačka se akorát urazila a řekla mi, že to se mnou nechce řešit. Po následném rozhovoru s rodiči jsme se domluvili, že žačku musíme nechat být, aby si na to, že takovéto 'přátelství' nemá význam, přišla sama. Přála bych si, aby se mi podařilo žačce vysvětlit, že se k ní ostatní nechovají správně, ale naprosto odmítala se mnou toto téma řešit. | Žačka se ještě půl roku se skupinkou bavila, ale nakonec si našla jinou kamarádku, která se k ní chovala hezky a přestala se s populární skupinkou bavit. Nyní je mnohem spokojenější a veselejší. | 1 |
||||
1,240 | The teacher was walking down the hall and was stopped by the cleaner saying that what the class was doing was terrible and that she was sick of it. The teacher started to find out what happened. The cleaning lady said that she was cleaning the corridor and part of the class was yelling very dirty words. The teacher knew she couldn't just let it go. She had a lesson in this class right after recess and decided to work it out with the kids right away. | Pupils from the first grade and pupils from the surrounding villages transferred to the second grade, so the collective was divided at the beginning and the pupils were restless. Over the course of a year, it was possible to compare the students and most of the teachers consider them to be a good class. There are above average, average and below average students in the class. There are more boys than girls. | Verbal aggression | The teacher asked the students to report the person who was yelling something obscene in the corridor. One student came in asking if ox is a dirty word. The teacher replied that it was borderline and that they could say that to their friends, but they shouldn't talk about it in the corridor and not tell anyone who might be bothered by it. A couple of the boys confessed to other foul language. The teacher called on the class to report others who were shouting something obscene. The children gradually confessed or were accused by their classmates. The teacher told them not to do it again and to apologize to the cleaner. | Interview | After the lesson, the cleaner came to see the teacher saying that the children had apologized to her and that she was pleased. In the long run, the teacher was not sure how the situation developed, as the incident happened during her internship at the school. | Longterm success | Výlety, hraní her | ADHD | Lhaní | Mgr., biologie, chemie, angličtina | 25 | Šla jsem po chodbě a zastavila mě paní uklízečka s tím, že je to hrozné, co ta má třída provádí a že je jí z toho úplně špatně. Začala jsem tedy zjišťovat co přesně se stalo. Paní uklízečka mi následně sdělila, že uklízela chodbu a část třídy pořvávala velmi sprostá slova. Věděla jsem, že to nemůžu nechat jen tak. Hned po přestávce jsem měla v této třídě hodinu a proto jsem se to rozhodla s dětmi hned vyřešit. | Na druhý stupeň přecházeli žáci z prvního stupně a žáci z okolních vesnic, takže byl kolektiv na začátku rozčleněný a žáci byli neposední. Za rok se podařilo žáky "srovnat" a většina učitelů je bere jako hodnou třídu. Ve třídě jsou žáci nadprůměrní, průměrní i podprůměrní. Je zde více chlapců než děvčat. | Hned po pozdravu jsem děti požádala ať se přihlásí ten, kdo něco sprostého pořvával na chodbě, protože mi paní uklízečka sdělila, že jí z toho bylo až špatně. Jeden žák se přihlásil a ptal se, jestli je vůl sprosté slovo. Na tuto otázku jsem mu odpověděla, že je to dost hraniční, ale jestli má potřebu si takto říkat s kamarády tak ať, ale ať to nepořvává po chodbě a neříká tak někomu, komu by to případně mohlo vadit. Teď jsou kluci ve věku, kdy si přijdou strašně drsní, když za větami používají „v*le“, ale myslím, že je to pro tento věk normální. Následně jsem třídu vyzvala ať se přihlásí ostatní, kteří něco sprostého pořvávali. Pár chlapců se přiznalo. Avšak když jsem se zeptala, co dalšího za slova zaznělo, moc se jim nechtělo přiznávat. Jeden hoch však zvedl ruku s tím, že říkali ještě „kur vajíčka snáší“. Postupně se mi děti přiznaly nebo mi řekli jejich spolužáci, že to pořvávali také. Řekla jsem jim ať se to neopakuje, že paní uklízečce je teď z toho úplně špatně a ať se jí omluví. | Hned po konci vyučování za mnou přišla překvapená paní uklízečka s tím, že se jí děti byly omluvit a že ji to potěšilo. | 1 |
||||
310 | The student entered our school only in the eighth grade. From the very beginning, he was not very communicative, at lunch and during breaks he always sat alone and did not talk to anyone. Then, sometime during the beginning of the second semester, when I came to class, there were a bunch of boys standing around his desk, which was suddenly very strange, but I didn't pay more attention to why it was like that. I started class as usual, and as soon as I turned to the blackboard, I heard the sly grins of the boys. When I turned around, they seemed to be doing nothing. But the smiling was repeated every time I turned to the blackboard, but it was still not clear to me what they were laughing about, and when I asked them, no one from the class answered me. Towards the end of the lesson, however, one of the classmates spoke up and told the student to leave it alone, that it really bothered her how it shone in her eyes. So I asked her what it was about, and she said that the student has a laser with him, and he's been shining it all day long, everywhere and in everyone's eyes, and that she's not comfortable at all. So I asked the student to hand over the laser to me. This whole situation with the laser was repeated seven more times by the end of the year, and then it continued even at the beginning of the ninth grade, from which the student left after a month, due to moving to another city. | The student lives only with his father and two brothers, one older, the other younger. Their mother died giving birth to their younger brother. He transferred here from another school, and this transfer took place due to a change in his father's workplace. After contacting his previous school, I learned that there were allegedly no problems with him there. The student seemed very introverted and did not seem at all interested in interacting with others in the class. The class he joined was a great team, everyone stuck together, they were popular with the teachers and there was never any disciplinary problem with them. | Nonverbal disruption of lessons, Violation of classroom/school rules | When the laser was first seized, he protested that it was his property and that I had no right to take it from him. I told him that I have no problem returning it to him in the afternoon if his dad comes to pick it up. However, he did not show up. I took this whole situation as a minor offense and did not deal with it any further. But after about 14 days, the student brought the laser again. He used it again in class, after which I warned him that he was not allowed to use it at school and I confiscated it again. He said he didn't care if he got a new one. I had already started to have a nice collection in my drawer, when I confiscated his third, and a colleague from the Czech Republic came with the fourth, I decided to call his father at school. I sat down with him and the student in the office, and I explained the whole situation to dad. His father had no idea that his son was carrying lasers to school, and he didn't even know where he got them. I made him understand that the pupil would be reprimanded by the class teacher, the father agreed with me without any objections, and the pupil responded by saying that he didn't care anyway. His father warned him that he shouldn't talk like that. In June, the situation with the laser was repeated again. I informed my father over the phone, who still maintained that he did not know where the boy got the lasers or where he got the money for them. When the student brought the laser again towards the end of the year, I agreed with the principal that he would be reprimanded by the school principal and we informed the father that the student should start seeing a counselor. When handing over the report card, the student then told me that even if we confiscated a hundred of those lasers, he would still get another one, so we can try as hard as we want. I kind of hoped that he would calm down over the holidays, but I was wrong. The very second week he brought the laser to school again. I confiscated it from him again and repeated to him that he must not wear that thing to school because it is forbidden. His response was a nod of the shoulder. By this time, the laser wasn't even funny to the class anymore, but that didn't deter him from using it either. | Consequences, Interview | The whole situation does not actually have a final solution, because at the beginning of October the pupil left our school and transferred to another school. However, it was not because of disciplinary infractions, but because of his father, who again had to move for work. | Failure | 15 let, 9 třída | tvorba videí | ADHD,Psychiatrická diagnóza | Disrespekt,Nevhodné chování | Mgr., Anglický jazyk, Německý jazyk | 10 | Žák nastoupil do naší školy až v osmé třídě. Již od samého začátku nebyl moc komunikativní, na obědech i o přestávkách sedával stále sám a s nikým se nebavil. Když jsem pak někdy během začátku druhého pololetí přišla do třídy, stála kolem jeho lavice hromada kluků, což bylo najednou velmi zvláštní, ale větší pozornost proč tomu tak je, jsem tomu nevěnovala. Začala jsem hodinu jako obvykle, a hned jakmile jsem se otočila k tabuli, slyšela jsem potutelné usmívání chlapců. Když jsem se otočila, dělali jakoby nic. Usmívání se ale opakovalo pokaždé když jsem se otočila k tabuli, mě ale stále nebylo jasné čemu se smějí, a když jsem se jich zeptala, nikdo ze třídy mi neodpověděl. Ke konci hodiny se ale ozvala jedna ze spolužaček, který žáka oslovila, ať toho laskavé nechá, že jí to pěkně vadí, jak jí tím svítí do očí. Zeptala jsem se jí tedy o co jde, a ona řekla, že má žák u sebe laser, a již celý den s ním svítí všem všude možně a i do očí, a že jí to není vůbec příjemné. Požádala jsem tedy žáka aby mi laser odevzdal. Celá tato situace s laserem se opakovala do konce roku ještě sedmkrát a pak pokračovalo i na začátku deváté třídy, ze které žák po měsíci odešel, kvůli stěhování do jiného města. | Žák žije jen s otcem a dvěma bratry, jeden starší, druhý mladší. Maminka jim zemřela při porodu mladšího bratra. Přestoupil sem k nám z jiné školy, a tento přestup proběhl z důvodu změny místa pracoviště jeho tatínka. Po spojení se s jeho předchozí školou jsem se dozvěděla, že tam s ním údajně žádné problémy nebyly. Žák působil velmi introvertně a nevypadalo to, že by měl vůbec zájem se bavit s ostatními ve třídě. Třída do které nastoupil, byl skvělý kolektiv, všichni drželi pohromadě, byli oblíbeni u učitelů a nebyl s nimi nikdy žádný kázeňský problém. | Při prvním zabavení laseru, protestoval, že je to jeho majetek, a že nemám právo mu jej brát. Řekla jsem mu, že nemám problém mu jej vrátit hned odpoledne, když si pro něj však přijde jeho taťka. Ten se ovšem nedostavil. Celou tuto situaci jsem brala jako drobný přestupek, a nijak víc jsem ji neřešila. Jenže po asi 14 dnech si žák přinesl laser znovu. Opět s ním svítil i v hodinách, načež jsem jej upozornila, že to ve škole používat nesmí a zase jsem mu jej zabavila. Řekl, že je mu to jedno že si sežene nový. To už jsem začala mít v šuplíku pěknou sbírku, když jsem mu zabavila třetí, a se čtvrtým přišla kolegyně z češtiny, rozhodla jsem se zavolat jeho otce do školy. Sedla jsem si spolu s ním a žákem v kabinetu, a tatínka s celou situací obeznámila. Jeho otec neměl ani tušení, že syn s sebou lasery do školy nosí, a ani nevěděl odkud je má. Vyrozuměla jsem jej že žákovi bude uděleno napomenutí třídního učitele, tatínek se mnou bez jakýchkoliv námitek souhlasil, a žák reagoval slovy, že je mu to stejně jedno. Otec jej napomenul, že takhle by mluvit neměl. V červnu se situace s laserem opakovala zase. Telefonicky jsem informovala tatínka, který stále zastával názor, že neví kde chlapec lasery bere, ani kde na ně bere peníze. Když poté ještě ke konci roku přinesl žák laser znovu, dohodla jsem s panem ředitelem, že mu bude udělena důtka ředitele školy a vyrozuměly jsme tatínka, že by žák měl začít navštěvovat nějakého poradce. Při předávání vysvědčení mi pak žák řekl, že i kdyby sme mu těch laserů zabavily sto, stejně si sežene další, takže se můžeme snažit jak chceme. Tak nějak jsem doufala, že se přes prázdniny uklidní, ale byla jsem na omylu. Hned druhý týden si do školy přinesl laser opět. Já mu jej opět zabavila a zopakovala jsem mu, že tu věc do školy nesmí nosit protože je to zakázané. Jeho odpověď byla pokývnutí rameny. V této době již laser nebyl vtipný ani třídě, ale ani to jej neodrazovalo od jeho používání. | Celá situace vlastně nemá konečné řešení, protože na začátku října žák naši školu opustil a přestoupil jinam. Nebylo to však kvůli kázeňským přestupkům, ale kvůli jeho tatínkovi, který se opět musel stěhovat za prací. | 1 |
|||
869 | The girl joined our school in September at the age of 8, joined together with her older brother, who is diagnosed with ADHD. In November, an English language teacher = family speaker joined our school. The girl started gossiping behind the teacher's back that she has big breasts and an ass. During class, she would ignore the lecturer and turn to her classmates, non-verbally showing the size of her voluminous portions. Subsequently, she started calling insults in English directly to the lecturer: big elephant,... The girl had a great influence on the class and so the whole class started mocking her. The lecturer could not handle the pressure and left that day. | The girl boarded with her older brother, who has been diagnosed with severe ADHD. So the brother has an assistant with him and his problems are solved more often in the family, so he is given more attention and the girl wants to demand that attention as well. | Nonverbal disruption of lessons, Not attending to teaching/Inattention to teaching, Verbal aggression | We explained to the girl several times that gossiping about someone is not nice and if she doesn't like something, she should make other arrangements. I explained to the girl that when she slanders someone, the other person doesn't like it and it's very uncomfortable for them, but the girl didn't have any words. The girl went for a consultation with the principal and she begged her not to do it. But the girl told the headmistress that she likes the teacher and that she doesn't say any slander. I also held a consultation with the lecturer, but she was very upset about the situation and could not return to school. Subsequently, we introduced the rule that English with a native speaker is only for those who are interested in it and must follow certain rules. | Agreement, Interview | The lecturer never returned and moved to America. The girl still ignores some teachers and instead draws in her notebook. She had another problem when she bullied a classmate and again influenced her class to be bullied by more people. | Failure | 16 let, 2. ročník SOÚ | Posilování, hry na Playstation | VŠ, aprobace anglický jazyk - zeměpis | 15 | Dívka nastoupila do naší školy v září v 8 letech, nastoupila spolu se svým starším bratrem, který má diagnostikovaný ADHD. V listopadu na naší školu nastoupila lektorka na anglický jazyk = rodinná mluvčí. Dívka začala lektorku za zády pomlouvat, že má velká prsa a zadek. Během hodin ignorovala lektorku a otáčela se na své spolužáky a neverbálně ukazovala velikost objemných partií. Následně začala přímo lektorce říkat urážky v anglickém jazyce: big elephant,.. Dívka měla veliký vliv na třídu a tak se začala posmívat celá třída. Lektorka nezvládla nátlak a ten den odešla. | Dívka nastoupila se starším bratrem, jenž má diagnostikovaný silný ADHD. Bratr má tedy k sobě asistenta a jeho problémy jsou řešeny v rodině častěji, je mu dáváno tedy více pozornosti a dívka se té pozornosti chce dožadovat také. | Dívce jsme několikrát vysvětlovali, že pomlouvat někoho není hezké a pokud se jí něco nelíbí, tak se má domluvit jinak. Dívce jsem vysvětlovala, že když tahle někoho pomlouvá, tak druhému člověku se to nelíbí a je mu to velice nepříjemné, ale na dívku nezabírala žádná slova. Dívka šla na konzultaci s ředitelkou a ta jí prosila, ať to nedělá. Dívka ale před ředitelkou vyprávěla, že lektorku má ráda a že žádné pomluvy neříká. Já jsem vedla konzultaci i s lektorkou, ale ta byla ze situace velice špatná a nedokázala se vrátit do školy. Následně jsme zavedli pravidlo, že angličtina s rodilým mluvčím je jen pro ty, kteří o to mají zájem a musí dodržovat určitá pravidla. | Lektorka se již nevrátila a přestěhovala se do Ameriky. Dívka stále ignoruje některé učitele a místo toho si kreslí do sešitu. Objevil se u ní další problém, kdy šikanovala spolužáka a opět ovlivnila svou třídu, aby ho šikanovalo více lidí. | 1 |
|||||
781 | Student T. physically attacked his classmate during a long break. A colleague who was in charge of the corridor was the first to hear about the situation and immediately informed me. We took the attacked student, who had a visible red spot on his neck after the attack, from the classroom to the office, where he described to us exactly what happened. I immediately contacted his mother, who picked up the student in about 10 minutes and took him to the doctor. Meanwhile, T. was waiting in the classroom under the supervision of a colleague. The whole time he sat in his seat as if nothing had happened. When I asked him why he attacked a classmate, he said he didn't know. His grandmother came to get him in about 15 minutes. After they both left, I started to find out what exactly happened in the class. I asked different students one after the other and their statements coincided. The student took a chair to the back of the classroom and wanted to kick it. A classmate pushed his chair away, so the student attacked him - first he punched him, then he pushed him to the ground and started hitting him in the chest. When the classmate tried to get up, the student grabbed him by the neck and started yanking him. | Even before the attack, T. had a problem with controlling his emotions and was prone to aggression. So we made an appointment with a special psychologist in the fall. The student spoke openly with her and seemed sincere. He said he has an older brother who beats him for no reason. Although he lives with his mother, he visits his father, who lives in Russia, during the holidays. It is said that his ears often hurt because he had an accident with firecrackers, and his bones also hurt because he had a lot of fractures. The pupil was alone at the meeting with the psychologist, so I arranged another meeting with his mother and older brother, which the pupil did not attend. My mother told me that the student does go to see his father, but he lives in a nearby town, not in Russia. He also never had an injured ear and never broke anything. The brother claimed that it was the student himself who started the fights and he was just defending himself. We advised the mother to spend more time with the pupil and to seek further professional help, for which we gave her contacts. | Violation of classroom/school rules, Bullying | Immediately after the attack, we contacted the psychologist, whom the student has been seeing since November, and agreed on further cooperation. We also sent the mother to see a pediatrician. During January and February, the hands-on intervention program took place in the classroom. During the holidays, the pupil spent two weeks in a child psychiatry facility. He was diagnosed with a speech disorder (98.5 stutter) that made communication difficult, and as a result he developed various defense mechanisms. | Consequences, Support, Working with the collective | The attack took place when the student was in the 4th grade, now he is in the 7th grade. He still tends to be aggressive, but the situation has definitely improved. The student regularly goes to psychiatry and to the clinic of clinical psychology, and is also medicated according to the doctor's recommendation. The other students in the class know the student's problems and know how to communicate with him properly. When a problematic situation arises, in the absence of the student, the class teacher discusses everything with them, but then he does not return to the situation together with the student. In addition, there is always a community circle once a month. | Failure | 14 let, 8. třída | Hlídání bratra, procházky | Krádeže,Nepozornost,Lhaní | Vysokoškolské (matematika, fyzika) | 7 | Na druhý stupeň k nám do školy přijíždějí děti z okolních obcí. Jednou tak do školy nastoupila i dívka z vedlejší obce. Dívka bydlela kousek od mého domu. Znala jsem ji z doslechu. Spolu s dívkou přišli do školy i její spolužáci z prvního stupně, kteří ihned své nové spolužáky informovali o problémech s dívkou z předchozí školy. Noví spolužáci si o dívce udělali ihned obrázek. Dívka si nesla status lhářky a zlodějky. V průběhu školních let na druhém stupni se odehrálo několik incidentů, které poté vygradovali v 8. třídě. Jednalo se například o ztrácení se svačin, ztrácení peněz, posměšky kvůli dívčině osobní hygieně apod. Důkazy pro obvinění dívky z krádeží nebyly žádné. To bohužel ostatní žáky nezajímalo. Dívku začali šikanovat. Dívku jsem znala, protože bydlela pár domů od mého. Bylo mi jí líto. Vytvořila jsem si k ní osobní vztah a snažila se ji chránit. Což bylo podle mě špatně, a proto jsem nedokázala situaci vyřešit. V 8. třídě dívka začala přibírat na váze, což spolužákům neušlo. Začali se jí posmívat, že vypadá jako těhotná. Ta slova neušla pozornosti ostatním pedagogům. Dívka byla opravdu těhotná. Vůbec jsem netušila, co v téhle situaci dělat. | Třídu bych zařadila mezi klasické průměrné třídy. Byli zde sportovně, umělecky i jazykově nadané děti, které drželi pospolu a uměli spolu spolupracovat. Vyčleňovali pouze z kolektivu zmiňovanou dívku. Dívka pocházela ze sociálně slabé rodiny. Žila pouze s matkou a sourozenci, později s matčiným přítelem. Dívka méně dbala na osobní hygienu. Vyhýbala se všem společným výletům a akcím. Ve škole patřila spíše k podprůměrným žákům. | Prvotní problémy jsem řešila vyšetřováním krádeží, vyslýchání svědků, ale nikdy se nenašly důkazy pro obvinění nějaké konkrétní osoby. Ve spoustě dalších případech řešení šikany jsem trestala viníky poznámkami. Informovala jsem i rodiče na třídních schůzkách. Dále jsem se snažila pracovat se třídou jako s kolektivem a dělala tzv. kruhy. Snažila jsem se problémy vždy nějak vyřešit a udobřit vztahy ve třídě. Spory se ve třídě pokaždé na nějaký čas uklidnily, ale pokaždé se vrátily. Situaci, kdy dívka otěhotněla jsem nezvládla. Dívky mi bylo strašně líto a nevěděla jsem, jak jí pomoct. Selhala jsem. Případ si nakonec vzala na starosti kolegyně. | Co se týče šikany, tak kruhy byly vždy na nějaký čas účinné. Bohužel se šikana pokaždé objevila. Co se týče informovanosti rodičů na třídních schůzkách, tak to mělo efekt jen na určité žáky. Problémy ustaly až, když se potvrdilo, že je dívka těhotná. Spolužáci ji začali litovat. Problémy definitivně ustaly až poté, co byl dívce sestaven individuální plán výuky. Dívka se přestala účastnit výuky a chodila pouze na konzultace a přezkoušení. | 1 |
||||
1,332 | Towards the end of the school year at the secondary school, a conflict arose between student A and a male student, or rather a silly joke, during which the pupils, while carrying out practical lessons in one of the hotels, punched each other in the elevator. As part of this 'fun', the student had an accident in which his prescription glasses fell to the ground, which subsequently damaged the 'leg' of the glasses. In this situation, there was no witness who could objectively describe the incident. We are therefore based on the information of the above-mentioned students A and that the accident occurred unintentionally. | Student A – Self-confident, slightly egocentric and has trouble recognizing authority figures. Student - He is more of an introvert, less initiative type. | Physical aggression | On the day of the problem, both students and their vocational training teacher attended a meeting in the school building with the head vocational training teacher, where they discussed what had happened. The head teacher told them that they should properly receive educational measures for their behavior and given the situation where it was not possible to determine the culprit, they were encouraged to call the parents and tell them that they would share the cost of repairing the glasses. Minutes were written from the meeting. A few days later, the school principal received an email from the student's parents, in which it was written that the glasses could not be repaired and they demanded that the school pay the amount. However, the school objected to this request and the principal told the parents via e-mail that the students had agreed to split the amount in half. Furthermore, parents were told that students are properly trained in health and safety at work, workplace behavior and the school rules, which they are obliged to read and act according to. Given that the damage did not occur in connection with the direct performance of an activity in vocational training, the parents of the injured student were advised to proceed in accordance with the Civil Code and contact the legal representatives of student A and agree on how to proceed further. | Agreement | Short-term perspective – Since the holidays came soon after the incident, it was not possible to specify the behavior of Student A and the student towards each other. Long-term perspective - A preventive measure has been taken and students do not work together in the same workplace in the new school year, but attend the same class. Unfortunately, we can't draw any conclusions here either, because the school year has just started. After the head teacher asked the student whether the financial issue of glasses repair had been resolved, the head teacher was told that there would probably be a civil-law dispute between the families. | Failure | 17 let, druhý ročník a 17 let, druhý ročník | není známo | Bc., učitelství odborného výcviku | 27 | Ke konci školního roku na střední škole vznikl konflikt mezi studentkou A a studentem, respektive hloupá legrace, při které se žáci při vykonávání praktického vyučování v jednom z hotelů ve výtahu navzájem žduchali. Studentovi se v rámci této 'zábavy' stala nehoda, při které mu spadly dioptrické brýle na zem, u kterých se následně poškodila 'nožička' brýlí. U této situace nebyl žádný svědek, který by dokázal tento incident objektivně popsat. Vycházíme tedy z informací výše uvedených studentů A a že nehoda vznikla nechtěně. | Studentka A – Sebevědomá, lehce egocentrická a má problém s uznáváním autorit. Student – Je spíše introvertní, méně iniciativní typ. | Oba studenti se v den problému se se svojí učitelkou odborného výcviku dostavili na jednání do budovy školy za vedoucí učitelkou odborného výcviku, kde pospali, co se stalo. Vedoucí učitelka jim sdělila, že za své chování by správně měli dostat výchovné opatření a vzhledem k situaci, kdy nebylo možné určit viníka, byli vyzváni, aby zavolali rodičům a sdělili jim, že se o částku opravy brýlí podělí. Z jednání byl napsaný zápis. O pár dnů později přišel e-mail ředitelce školy od rodičů studenta, ve kterém bylo psáno, že brýle nelze spravit a požadovali, aby částku uhradila škola. Škola se však vůči tomuto požadavku ohradila a prostřednictvím e-mailu rodičům bylo paní ředitelkou sděleno, že se studenti domluvili částku rozdělit na půl. Dále rodičům bylo sděleno, že studenti jsou řádně školeni z bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, chování na pracovišti a školního řádu, který si mají povinnost přečíst a také se podle něho chovat. Vzhledem k tomu, že poškození nevzniklo v souvislosti s přímým výkonem činnosti v odborném výcviku, bylo rodičům poškozeného studenta doporučeno postupovat v souladu s Občanským zákoníkem a oslovit zákonné zástupce studentky A a domluvit se, jak dále postupovat. | Krátkodobé hledisko – Vzhledem k tomu, že brzy po incidentu nastaly prázdniny nebylo možné specifikovat vzájemné chování studentky A a studenta vůči sobě. Dlouhodobé hledisko – Bylo provedeno preventivní opatření a studenti v novém školním roce spolu nepůsobí na stejném pracovišti, ale třídu navštěvují stejnou. Bohužel, ani zde nemůžeme udělat žádný závěr, protože školní rok teprve začal. Po dotazu vedoucí učitelky na studenta, zda se podařilo vyřešit finanční záležitost opravy brýlí, bylo vedoucí učitelce sděleno, že zřejmě dojde k občansko-právnímu sporu mezi rodinami. | 1 |
|||||
922 | One day I was called to the German language class, where a situation occurred where a student threw chalk at a classmate, while she was currently answering in front of the blackboard. He hit her by shouting obscenities at her and hitting her on the head with chalk, without any reason or provocation. | The student was a spontaneous student who was not afraid of vulgarisms, expressing his opinions only with the aim of making fun of himself and his classmates. | Physical aggression, Verbal aggression | We solved the situation with a note in the student book and a conversation between our four eyes only, which proved to be insufficient over time. The notes piled up and had no educational meaning. At the time, I was not aware of what was happening in the classroom outside of class. Over time, the pupil left our school, saying that his parents moved for work. | Consequences, Interview | The notes achieved the goal that the student calmed down in classes with teachers who had at least minimal authority over him. But what happened in the classroom, when none of the teachers were present, I learned only after the student left our school. The class opened up and admitted that the student was the bully of the class, he liked to bully the already mentioned classmate, and to that was added the physical aspect of bullying towards other members of the class. After this realization, I was in a slight shock, what was happening behind my back and I realized that this situation or it was necessary to deal with the student in more detail, perhaps even more drastically, and not to wait for this situation to end until he leaves our school with the completion of elementary school in the ninth grade. | Failure | 14. , žiak 8. ročníka | motošport | Lhaní,Šikana | Mgr., Geografia, Matematika | 22 | Jednoho dne jsem byla přivolána do třídy německého jazyka, kde se udála situace, že žák hodil po spolužačce křídu, přičemž ona aktuálně odpovídala před tabulí. Trefil ji s tím, že po ní zakřičel vulgárně a trefil ji do hlavy křídou, bez jakéhokoliv důvodu nebo provokace. | Žák byl živelný žák, který se nebál vulgarismů, projevování svých názorů jen s cílem zesměšnit sebe ale spolužáky. | Situaci jsme řešili poznámkou do žákovské knížky a rozhovorem jen mezi našimi čtyřmi očima, což se časem ukázalo jako nedostačující. Poznámky se hromadily a neměly žádný výchovný smysl. V té době jsem si nebyla vědoma toho, co se dělo ve třídě mimo hodiny. S postupem času žák opustil naši školu, s tím, že se rodiče přestěhovali za prací. | Poznámky splnily ten cíl, že se žák uklidnil na hodinách s učiteli, kteří měli u něj alespoň minimální autoritu. Ale to, co se dělo v prostorách třídy, když nebyl přítomný nikdo z učitelů, jsem se dozvěděla až po tom, co žák opustil naši školu. Třída se otevřela a přiznala se, že žák byl tyran třídy, velmi rád šikanoval již zmíněnou spolužačku a k tomu se ještě přidala i fyzická stránka šikany vůči ostatním členům třídy. Po tomto zjištění jsem byla v lehkém šoku, co se dělo za mým zády a uvědomila jsem si, že tuto situaci resp. žáka bylo nutné řešit detailněji, ba možná i drastičtěji a ne čekat na to, dokud tuto situaci neukončí odchod z naší školy ukončením základní školy v devátém ročníku. | 1 |
||||
472 | have to say at the beginning that in the second grade there is some problematic behavior in almost every class. The pupils are in puberty and sometimes it is very difficult for them. Personally, I notice the most behavior problems in the 7th grade. I dealt with most of the problems, either by myself or with the help of another colleague, counselor or parents. However, I remember a case that I could not solve. About 10 years ago, I got the ninth graders to tutor because their former class teacher had a serious injury. I had experience with classroom management, but I always went through the entire second grade with a class, I never had a class for such a short period of time. I thought that it would be a challenge for me to get to know the students in such a short time, because I had never taught them, and I was a good support for them when they finished their studies at our base. My fears increased when I learned that I would have a student in my class who was repeating a grade. I suspected that there would be disciplinary problems with the student, but I did not want to approach him with prejudices, but with a clean slate. I hoped that he had learned his lesson when he had to repeat the year. Unfortunately, I couldn't be further from the truth. Already at the beginning of the school year, I began to notice the first behavior problems. The student was very noisy in class and often disturbed the rest of the class. The problems escalated, he often started skipping school, didn't make excuses, had very bad grades... | The student I'm talking about was diagnosed with attention disorders, he was also dysgraphic and dyslexic. He was assigned an assistant to whom he became very aggressive over time. Unfortunately, the student visited the pedagogical-psychological facility irregularly, especially the lack of communication with his mother. Not to engage in any leisure activities at school. He went to school in sweatpants, smelled of smoke. Sometimes I saw him outside the school environment with a group of older boys, smoking, listening to loud songs and using vulgar expressions. I believe that his background played a large part in his behavior. No one paid attention to him at home, he was often alone there, so he sought company outside. I think he just got into the wrong party that dragged him down. In my opinion, some of the schooling was completely stolen from the older boys, because they had already completed the basic education. | Diagnosis, Emotional outbursts, Failure to meet school obligations/unpreparedness for classes, Attendance problems, Verbal disruption of lessons | First, I tried to find out why the student does not go to school, why he has no motivation to learn at all. I turned to the parents, that is, only the mother, with whom the student lived, his father did not take part in his upbringing at all and did not interfere in the life of his son. I couldn't call my mother at all, she didn't respond to my emails, messages, the communication was really terrible. However, I finally managed to get her to the school to talk to her about her son's problems. I didn't learn anything at all from the interview, the mother didn't know that her son didn't go to school, because she was allegedly always at work. Little did she know that her son was once again prone to failing multiple subjects. When I tried to find out why she doesn't sign the messages I write to her in the student book, she replied that she doesn't have the time or nerves for that, that it's his struggle. Since communication with my mother was going nowhere and there was no one else in the family to turn to, I tried to interview my classmates to see if they knew about anything. I also consulted with my colleagues, asked how the student behaves in their classes, we were all at a loss. The student showed no interest in the slightest subject, it was no longer in my power to try to motivate him to learn, I really tried. So, as far as the assessment is concerned, he had a lot of relief, I really left him a lot of time, I made his exercises easy. I think I really tried to accommodate him. When he didn't answer even one of my questions during the history exam, I gave him the opportunity to choose any event from history that we discussed, or that he found sympathetic in some way, and he commented on it in more detail, but he always preferred to say that he wanted in five I called him to my office several times and tried to convince him not to drop his entire studies, to take at least the last year, because otherwise he won't even finish elementary school. His aggressive behavior resulted in him punching through the classroom door after talking to the assistant. So he and his mother were summoned before the school board and they were required to pay for the damage. | Disrespectful communication, Support, Interview, Cooperation with experts | would summarize the result as, although my colleagues and I tried, at the end of the school year the student had about 90 unexcused hours and failed 3 subjects. Although he attended elementary school, he did not graduate. I was very sorry for such a result, but since communication with my mother did not work at all and I did not manage to arouse the slightest interest in him, I was short on solving the situation. Today I think that maybe I shouldn't have yelled at him so much because it didn't lead to anything anyway and he was just more aggressive afterwards. | Failure | 15, 9. třída | Poruchy pozornosti a aktivity,Dysgrafie,Dyslexie | Lhaní,Záškoláctví,Agrese,Rušení výuky | Učitelství pro 1. stupeň základní školy, Mgr. | 19 | Musím na začátek říct, že na druhém stupni je nějaké problémové chování snad v každé třídě. Žáci jsou v pubertě a občas je to s nimi velmi náročné. Osobně nejvíce problému s chováním zaznamenávám v 7. třídě. S většinou problému jsem si poradila, ať už sama nebo s pomocí jiné kolegyně, poradkyně či rodičů. Vzpomínám si však na případ, který se mi vyřešit nepodařil. Před asi 10 lety jsem dostala deváťáky k třídnictví, protože jejich bývalá třídní měla vážný úraz. S třídnictvím jsem měla zkušenosti, ale vždy jsem s třídou prošla celým druhým stupněm, nikdy jsem neměla třídu jen na tak krátké období. Řekla jsem si, že to pro mě bude výzva, abych za tak krátký čas zvládla žáky poznat, neboť jsem je nikdy neučila, a byla jim dobrou oporou při ukončování studia na naší základce. Mé obavy se zvyšovaly, když jsem se dozvěděla, že ve třídě budu mít žáka, který ročník opakuje. Tušila jsem, že s žákem budou kázeňské problémy, ale nechtěla jsem k němu přistupovat s předsudky, ale s čistým listem. Doufala jsem, že se třeba poučil, když si ročník musí zopakovat. Bohužel jsem nemohla být dále od pravdy. Již na začátku školního roku jsem začala zaznamenávat první problémy chování. Žák byl ve vyučování velmi hlučný a rušil často tak zbytek třídy. Problémy se stupňovaly, často začal chodit za školu, nenosil omluvenky, měl velmi špatné známky... | Žák, o kterém mluvím, měl diagnostikovány poruchy pozornosti, dále byl dysgrafik a dyslektik. Byla mu přidělena asistentka, ke které byl časem velmi agresivní. Žák bohužel nepravidelně navštěvoval pedagogicko-psychologické zařízení, především vázla komunikace s maminkou. Ve škole se nezapojit do žádných volnočasových aktivit. Chodil do školy v teplácích, byl cítit kouřem. Občas jsem ho mimo školní prostředí zahlédla se skupinkou starších kluků, jak si pokuřují, poslouchají nahlas písně a vulgárně se vyjadřují. Domnívám se, že velký podíl na jeho chování mělo zázemí. Doma se mu nikdo nevěnoval, byl tam často sám, proto vyhledával společnost venku. Myslím si, že se chytl prostě špatné party, která ho táhla ke dnu. Těm starším klukům už nějaká školní docházka byla podle mého názoru úplně ukradená, protože základku už hotovou měli. | Nejdříve jsem se snažila dopátrat, proč žák nechodí do školy, proč nemá vůbec motivaci se učit. Obrátila jsem se na rodiče, tedy jen na maminku, se kterou žák bydlel, jeho otec se vůbec nepodílel na výchově a nijak nezasahoval do života syna. Vůbec jsem se mamince nemohla dovolat, nereagovala na mé emaily, zprávy, prostě komunikace byla opravdu otřesná. Nakonec se mi však podařilo ji nahnat do školy, abych si s ní popovídala o problémech jejího syna. Z rozhovoru jsem se vůbec nic nedozvěděla, maminka nevěděla, že syn nechodí do školy, protože byla údajně věčně v práci. Vůbec ani nevěděla, že její syn má opět sklon k propadnutí z více předmětů. Když jsem se snažila zjistit, proč nepodepisuje v žákovské knížce vzkazy, které ji píšu, tak mi odpověděla, že na to nemá čas a ani nervy, že je to jeho boj. Jelikož komunikace tedy s maminkou nikam nevedla a nebylo se na koho jiného z rodiny obrátit, zkusila jsem vyzpovídat spolužáky, zda-li o něčem nevědí. Dále jsem se radila s kolegy, ptala se, jak se žák chová v jejich hodinách, všichni jsme byli bezradní. Žák nevykazoval žádný zájem o sebemenší předmět, nebylo už v mé moci ho zkusit motivovat k učení, opravdu jsem se snažila. Co se tedy týče hodnocení, tak měl hodně úlev, nechávala jsem mu opravdu hodně času, zlehčovala mu cvičení. Myslím si, že jsem se mu opravdu snažila vyjít vstříc. Když mi u zkoušení z dějepisu neodpověděl ani na jednu moji otázku, dala jsem mu možnosti si vybrat jakoukoliv událost z dějin, kterou jsme probírali, nebo která se mu nějakým způsobem zdá sympatická a blíže se k ní vyjádřil, ale vždy raději řekl, že chce za pět. Několikrát jsem si ho zavolala do kabinetu a snažila se mu domluvit, aby nezahazoval celé své studium, aby zabral aspoň ten poslední rok, protože jinak ani nedokončí základní školu. Jeho agresivní chování vyústilo v to, že po rozhovoru s asistentkou prorazil pěstí dveře třídy. Byl tedy s jeho maminkou předvolán před školní radu a bylo po nich požadováno škodu zaplatit. | Výsledek bych shrnula asi tak, že ačkoliv jsme se s kolegy snažili, tak žák na konci školního roku měl asi 90 neomluvených hodin a propadal ze 3 předmětů. Základní školu sice dochodil, ale nedostudoval ji. Takovýto výsledek mě velmi mrzel, ale jelikož absolutně nefungovala komunikace s maminkou a nepodařilo se mi v něm probudit sebemenší zájem, tak jsem na řešení situace byla krátká. Dnes si říkám, že jsem možná neměla na něj tolik ječet, protože to stejně nikam nevedlo a on byl akorát potom více agresivní. | 1 |
||||
985 | In our class, we have a student who, since the sixth grade, repeatedly did not wear aids, did not study, did not pay attention in class, was disruptive. He had a problem with concentration, he kept notes poorly, he had very low motivation to learn, his homework was almost zero. He was satisfied with fours, he was in danger of failing several subjects. | The student had below-average academic results, almost no home preparation, rather an introvert, lack of interest in the subject. The class was generally 'problematic', the other three pupils who, together with him, represented some kind of disturbing elements. A teacher's assistant worked with the class, her constant supervision and admonitions were necessary. | Failure to meet school obligations/unpreparedness for classes, Nonverbal disruption of lessons, Not attending to teaching/Inattention to teaching, Verbal disruption of lessons | We solved it by constantly drawing attention to the student and reminding him over and over what he should do. Unfortunately, there was no improvement, there was a lot of lack of interest on his part. So we contacted the parents and invited them to the school. At the meeting, we agreed with them on the next course of action. The school offered special pedagogical care from our school special educator. The student started coming to her once a week. His parents began to pay more attention to his home preparation and also provided him with new notebooks. As a teacher's assistant, I supervised during classes that he really kept his notes properly. | Support, Interview, Cooperation with experts, Warning | There was some improvement after these interventions. Since then, he has been keeping his notes quite honestly, and his grades have even improved. Constant supervision in all subjects is still needed, but we are glad that at least some progress can be seen. Now the pupil has entered the eighth grade. The notebooks are well established so far. He will no longer continue in special educational care. However, as a teaching assistant, I will still supervise his note-taking. The results still don't quite match our expectations, but I don't know what more we could provide. He doesn't care and shows it enough, that's why the constant supervision is needed. But that's up to him or his parents. We dealt with it as best we could at the time. And even now, I wouldn't change anything about the solution. | Partial success | 13 let, 7. ročník ZŠ | chození ven s kamarády, počítačové hry | ADHD,Psychiatrická diagnoza | Rušení výuky | Bc. z oboru Speciální pedagogika | 2 roky | Ve třídě máme žáka, který od šestého ročníku opakovaně nenosil pomůcky, neučil se, nedával ve třídě pozor, vyrušoval. Měl problém se soustředěním, špatně si vedl zápisky, měl velmi nízkou motivaci k učení, domácí příprava byla téměř nulová. Byl spokojený se čtyřkami, z několika předmětů mu hrozilo i propadnutí. | Žák měl podprůměrné studijní výsledky, téměř nulová domácí příprava, spíše introvert, nezájem o učivo. Třída byla celkově 'problémová', další tři žáci, kteří společně s ním představovali jakési rušivé elementy. Se třídou spolupracovala asistentka pedagoga, byl nutný její neustálý dohled a napomínání. | Řešili jsme to tak, že jsme na žáka neustále upozorňovali a stále dokola mu připomínali, co má dělat. Ke zlepšení bohužel nedošlo, z jeho strany byl vidět velký nezájem. Kontaktovali jsme tedy rodiče a pozvali si je do školy. Na schůzce jsme se s nimi domluvili na dalším postupu. Škola nabídla speciálně pedagogickou péči od naší školní speciální pedagožky. Žák k ní začal jednou týdně docházet. Rodiče začali více dbát na jeho domácí přípravu a zařídili mu i nové sešity. Jako asistentka pedagoga jsem během vyučování dohlížela na to, aby si své zápisky opravdu řádně vedl. | Po těchto intervencích došlo k určitému zlepšení. Zápisky si od té doby vcelku poctivě vede, dokonce se mu zlepšil prospěch. Neustálý dohled ve všech předmětech je sice stále potřeba, ale jsme rádi, že alespoň nějaký pokrok lze vidět. Nyní žák nastoupil do osmého ročníku. Sešity má zatím pěkně zavedené. Ve speciálně-pedagogické péči již pokračovat nebude. Já na jeho vedení poznámek jakožto asistent pedagoga však stále budu dohlížet. Výsledky sice stále úplně neodpovídají našim představám, ale nevím, co víc bychom mohli poskytnout. Jemu je to jedno a dává to dost najevo, proto je potřeba ten neustálý dohled. Ale to už je na něm, případně na rodičích. Řešili jsme to tak, jak nejlépe jsme v danou chvíli uměli. A ani teď bych na řešení nic neměnila. | 1 |
|||
498 | The class teacher and the students greet each other at the beginning of the lesson. After sitting down, the pupils listen to the class teacher, but the pupil starts shouting at a classmate in a low voice. He uses offensive words, and after being reprimanded, he starts to get angry with the teacher and shout to defend his violation of the rules. | The student comes from a whole family, but dysfunctional in certain aspects. We know of 2 members of the household who had a problem with alcohol and handling aggression. The student often had to disconnect from classes during distance learning because one of the grandparents came to their house in a drunken state and argued loudly with the parent. The current situation and atmosphere in the family are very often reflected on the student. | Verbal aggression, Verbal disruption of lessons | The class teacher shouted at the student during the lesson, but she was aware that this alone would not change the student's behavior. At the earliest opportunity, she chose him for a role in class work. The student was given the task of supervising the emptying of the wardrobes and their cleaning. He was entrusted with a shovel and a broom, which he gradually lent to his classmates. They could borrow it only after the student checked the condition of the locker. | Disrespectful communication, Support | The student concentrated fully on his role and completing the task. I had a feeling he was happy to be responsible for something like that. At the beginning of the next lesson, he was praised in front of the whole class and for the rest of the day he cooperated with both the teacher and me, respecting the rules and completing other tasks. | Longterm success | 10, 4. třída | Počítačové hry | Agrese | Mgr. (vzdělávání pro 1. Stupeň) | 5 let | S třídní učitelkou a žáky se společně pozdravíme na začátku hodiny. Žáci po usazení poslouchají třídní učitelku, ale žák začne polohlasem vykřikovat po spolužákovi. Použije urážlivá slova a po napomenutí se začne na učitelku rozčilovat a křikem obhajovat své překročení pravidel. | Žák pochází z rodiny celé, ale v jistých aspektech nefunkční. Víme o 2 členech domácnosti, kteří měli problém s alkoholem a zvládáním agrese. Žák se často musel během distanční výuky odpojovat z hodin, protože k nim domů přišel v podnapilém stavu jeden z prarodičů a hlasitě se hádal s rodičem. Na žákovi se velmi často odráží momentální situace a atmosféra v rodině. | Třídní učitelka během hodiny žáka okřikla, ale byla si vědoma, že pouze tímto žák chování nezmění. Při nejbližší příležitosti ho vybrala pro roli v třídních pracích. Žák dostal za úkol dohlídnout na vyklizení šatních skříněk a jejich uklizení. Byla mu svěřena lopatka a smetáček, kterou postupně propůjčoval spolužákům. Ti si ji mohli vypůjčit až poté, co žák zkontroloval stav skříňky. | Žák se soustředil plně na svou roli a vykonání úkolu. Měl jsem pocit, že byl rád, když může být za něco takového zodpovědný. Na začátku další hodiny byl před celou třídou pochválen a ve zbytku dne spolupracoval jak s učitelkou tak se mnou a respektoval pravidla a plnění dalších úkolů. | 1 |
||||
1,121 | student entered our school in the sixth grade. I became his class teacher. We had math lessons together. The intervention lesson in mathematics was recommended by the pedagogic-psychological consultancy. We met once a week, three times a month I prepared the lesson, once he. He had a deep interest in combinatorics, probability and statistics. A truly exceptionally gifted student. But he had a problem in the team, he was lonely during breaks, he wanted to sit alone on the bench, although the pupils did not bully him, they talked about him as a strange boy. They didn't know what to talk to him about. | A student exceptionally gifted in mathematics, he handles other subjects without any problems, he is also interested in geography and computer science, he likes sports, he does not like team sports. | During one of our joint math sessions, I asked if I could ask him questions that were not related to combinatorics. He agreed. I asked if he knew anything about neuro-linguistic programming? That interested him. And so we talked about it for a while. He said that his classmates' brains probably work differently. According to him, ineffective. I asked him how we could help them. He suggested that he would be willing to come up with some suggestions for improving learning in class. Which happened. His classmates started asking him questions after his lecture, and he happily answered them. After this lesson, the situation in the classroom changed. He began to notice his classmates more. He once told me that he liked the behavior of a classmate in class. She didn't like math, but she reacted humorously to various situations in the classroom. He asked her if he could sit with her. In the seventh grade, I led the Board Games and Logical Thinking Club. There, relations with classmates deepened even more. He had his tactics for winning and was willing to share them with others. He once organized a table tennis tournament for his classmates. | Support, Working with the collective | am happy that I managed to include this student in the team. Of course, it still wasn't ideal. He suffered from migraines, but did not want to leave school to rest at home. He had his own private goal of overcoming pain. At that time, he sat alone, did not let anyone near him, was nervous, reacted inadequately. But in the end he agreed to spend his breaks in my office, where there was no noise and he could relax. | Longterm success | 12 | Matematika | RNDr., matematika - chemie | 35 | Do šestého ročníku nastoupil na naši školu žák. Stala jsem se jeho třídní učitelkou. Spolu jsme měli hodiny matematiky. Intervenční hodinu matematiky doporučila pedagogicko-psychologická poradna. Setkávali jsme se jednou týdně, třikrát do měsíce jsem připravovala hodinu já, jedenkrát on. Měl hluboký zájem o kombinatoriku, pravděpodobnost a statistiku. Opravdu mimořádně nadaný žák. Problém měl ale v kolektivu, o přestávkách byl osamělý, v lavici chtěl sedět sám, žáci ho sice nešikanovali, mluvili o něm, jako o divném klukovi. Nevěděli o čem si s ním povídat. | Žák mimořádně nadaný na matematiku, ostatní předměty zvládá bez problémů, hloubějí ho zajímá ještě zeměpis, informatika, rád sportuje, kolektivní sporty nemá rád. | Při jednom našem společném sezení nad matematikou jsem nadhodila, jestli můžu mít na něho i otázky, které se netýkají kombinatoriky. Souhlasil. Zeptala jsem se, jestli něco ví o neurolingvistickém programování? To ho zaujalo. A tak jsme si chvíli o tom povídali. Řekl, že mozek jeho spolužáků asi pracuje jinak. Podle něho neefektivně. Zeptala jsem se ho, jak bychom jim mohli pomoct. Navrhnul, že by byl ochotný na třídnické hodině vystoupit s nějakými návrhy na zlepšení učení se. Což se stalo. Spolužáci mu začali po jeho přednášce klast otázky a on s radosti odpovídal. Po této hodině se situace ve třídě změnila. Začal si více všimat svých spolužáků. Jednou mi řekl, že se mu líbí chování jedné spolužačky ve vyučovacích hodinách. Matematiku neměla ráda, ale vtipně reagovala na různé situace ve třídě. Požádal ji, jestli s ní může sedět. V sedmém ročníku jsem vedla Klub deskových her a logického myšlení. Tam se vztahy se spolužáky ještě více prohloubili. Měl svou taktiku pro vítězství a byl ji ochoten sdílet s ostatními. Jednou zorganizoval turnaj ve stolním tenisu pro spolužáky. | Mám radost z toho, že se mi povedlo zařadit tohoto žáka do kolektivu. Samozřejmě nebylo to stále ideální. Trpěl na migreny, nechtěl ale odejít ze školy odpočinout si domu. Měl svůj soukromý cíl překonat bolest. Tehdy seděl sám, nikoho k sobě nepřipustil, byl nervozní, reagoval neadekvátně. Nakonec ale souhlasil, že přestávky bude trávit v mé kanceláři, kde nebyl hluk a on mohl relaxovat. | 1 |
||||||
661 | The situation happened about 4 years back. A new student joined my class, who moved with her parents for family reasons. Before her arrival, the class worked well, there were no conflicts between the pupils and their academic results were above average compared to other classes. After her arrival, however, I began to notice that the class was breaking up into smaller groups, between which there was rivalry, the pupils' grades were getting worse and they were taking more chances with the teachers. Of course, I attributed the occurrence of these phenomena more to their puberty than to the arrival of a new student. But it often happened to me myself that the pupil was rude, and two other classmates gradually joined her, who gained courage thanks to her. Within a few weeks, I received several complaints about the student from the parents of the students - she often verbally attacked their children, and several times there was a physical fight between her and one of her classmates. I started to notice similar incidents during school breaks as well. I talked to the pupil several times about her behavior. Once also in the presence of the school psychologist, but without success. I therefore decided to start solving the situation with her parents. I invited them to the school, where I explained the situation to them. But there was a complete misunderstanding on their part, followed by a verbal attack on me, and nothing was actually resolved by the meeting, on the contrary - the pupil had the support of her parents, so similar actions continued to be repeated. After the seventh grade, the student started attending the gymnasium. | Žačka is a smart girl who excels in mathematics. However, her grades don't match it because she doesn't pay much attention to her studies. One of the possible reasons may be the attitude of her parents, who did not show much interest in their daughter's education throughout the year. In addition, Žačka has moved 3 times during the last few years, which did not help the situation either. It is therefore possible that with her behavior she was mainly trying to appeal to her classmates and win them over to her side. | Physical aggression, Verbal aggression | As I already mentioned, at first I dealt with the situation only with the pupil. I invited her to my office and tried to find out from her what drives her to her behavior. I don't remember any of the entire conversations anymore because they took place several years ago. But I know that she refused to cooperate with me, so I decided to contact the parents. | Interview, Cooperation with experts | After the first interview with the pupil, I noticed that she was more withdrawn in my classes, but the ways in which she had manifested herself up to that time continued. | Failure | 12 let, 7. ročník | Sociální sítě, kamarádi, hudba | Lhaní,Podvody,Provokace,Slovní agresivita | Pedagogické minimum, magisterský obor biologie – přírodovědecká fakulta | 30 | Situace se odehrála asi 4 roky zpět. Do mé třídy nastoupila nová žačka, která se s rodiči z rodinných důvodů přestěhovala. Před jejím příchodem se ve třídě dobře pracovalo, mezi žáky nedocházelo ke konfliktům a jejich studijní výsledky byly oproti jiným třídám nadprůměrné. Po jejím příchodu jsem si ale začala všímat, že se třída rozpadá do menších skupinek, mezi kterými panuje rivalita, známky žáků se zhoršují a více si k učitelům dovolují. Samozřejmě jsem výskyt těchto jevů přisuzovala spíš jejich pubertálnímu věku než příchodu nové žačky. Mně samotné se ale často stávalo, že byla žačka drzá a postupně se k ní přidali i další dva spolužáci, kteří díky ní získali odvahu. Během několika týdnů jsem od rodičů žáků obdržela hned několik stížností na žačku – často jejich děti slovně napadala a několikrát mezi ní a jednou její spolužačkou došlo i k fyzické potyčce. Podobných incidentů jsem si začala všímat také o přestávkách ve škole. Několikrát jsem si s žačkou o jejím chování promluvila. Jednou také za přítomnosti školního psychologa, ale bez úspěchu. Rozhodla jsem se proto situaci začít řešit s jejími rodiči. Pozvala jsem si je do školy, kde jsem jim vylíčila situaci. Z jejich strany ale došlo k naprostému neporozumění, následoval slovní útok na mě a vlastně se setkáním nic nevyřešilo, ba naopak – žačka měla ve svých rodičích podporu, podobné činy se proto opakovaly i nadále. Po sedmé třídě začala žačka navštěvovat gymnázium. | Žačka je chytrá dívka, která vyniká v matematice. Její známky tomu však neodpovídají, protože se studiu moc nevěnuje. Jednou z možných příčin může být i přístup jejích rodičů, kteří o vzdělání své dcery po celý rok nejevili přílišný zájem. Žačka se navíc během posledních několika let hned 3x stěhovala, což situaci také nepomohlo. Je proto možné, že se svým chováním pokoušela zejména oslovit své spolužáky a získat si je na svou stranu. | Jak jsem už zmínila, nejprve jsem situaci řešila pouze s žačkou. Pozvala jsem si ji k sobě do kabinetu a pokoušela se od ní zjistit, co ji k jejímu chování vede. Ani jeden celý rozhovor si už nepamatuji, protože proběhly před několika lety. Vím ale, že se mnou odmítala spolupracovat, proto jsem se rozhodla kontaktovat rodiče. | Po prvním rozhovoru s žačkou jsem si všimla, že v mých hodinách byla odtažitější, ale způsoby, kterými se projevovala do té doby, pokračovaly i nadále. | 1 |
||||
323 | The student was completely normal, but he excelled in physics and mathematics. From the beginning, it was not clear to me why AJ doesn't really try at all in class. He was getting fours, he was sleeping, he was numb, he often looked like he didn't care. On the other hand, he was also very nervous, scattered and it was obvious that something was bothering him. He really drowned in his studies, he had to do something to keep from failing. With each test, his condition worsened and his lack of interest only deepened. Failure discouraged him from any cooperation and interest in the subject. He was sweating profusely and couldn't string a sentence together, stuttering and his voice shaking. Sometimes he looked for other activities, got angry, exploded, lost control of his own behavior and sabotaged class. In the end, he was already staring into space, falling asleep and not paying attention, totally ignoring the action around him. He kept his eyes downcast and was aloof. I sensed that all the excesses, interruptions and inattention, i.e. all the student's problematic behavior, were caused by his low self-confidence regarding languages. It was a cry for help, a kind of defense mechanism and a hidden fear of failure. The student came from a poorer family, they had a farm and a farm, he lived with his family in a small village about 20 km from the school, he commuted daily. However, he always walked cleanly and neatly when dressed. You wouldn't recognize it as a background. In class, he was mostly in contact with boys, he was averagely popular and did not cause conflicts, he never fought or attacked others, in the eyes of others he was seen as intelligent, because many did not master mathematics and physics with such clarity. That's why his behavior didn't seem great to me. It didn't match his behavior in my classes. It's like he's two in one. Like he was on a button. But what was the trigger? As far as absences are concerned, it was more of a miracle when he was sick and absent from school, his attendance was flawless. He never avoided classes or tests, went to class on time and always had his textbooks with him, completed assignments as much as possible, even with mistakes. | started researching why these situations occur. The only way I could think of was a joint consultation in private. The student was very vulnerable, he didn't want to look stupid in front of the class, embarrass himself and come alone. So I was the first to show an interest in correction and, above all, help. I cared a lot about him, and I could see that he was struggling. So I invited him to my office, where I told him that I was not satisfied with his behavior and asked what was going on. "I just can't handle it, I can't get it into my head. I'm trying, but I can't. I can't handle it.'' he replied contritely. | Emotional outbursts, Not attending to teaching/Inattention to teaching, Failure to attend class | tried to support him. "Sometimes that's just the way it is. Some people have talents in a different direction, but that doesn't mean we can't do it together. I can provide you with extra materials for homework or something. If you practice… and I can see you want it more than the students who excel in this subject… you can improve a lot. I'll help you if you're worth it. I can offer you tutoring after school. We can handle everything, we won't push the saw, it will take some time, but that doesn't mean you can't do it. I trust you.'' I further emphasized that I know he's a great boy, that he doesn't want to cause problems, that he just worries and kicks around. "It would be great to use that stubborn energy in something positive. You have to bite the bullet and fight. Little by little.'' I held him and directed him. She showed him that I understood and sympathized with him. Every correct solution to the task and practice motivated him to change. He came regularly. He really wanted to see improvement. It was a pleasant surprise. | Support, Interview | The student began to get not only good grades, but also the confidence to speak in front of the class and cooperate. He realized that mistakes are also a form of learning and are a sign of progress. Over time, his classmates began to notice his achievements. Many of the best in the class even admired him. I could tell a huge change, I was proud of him and I will remember him. He became an active and very diligent student, his problems disappeared, he actively participated in lessons, spoke and looked forward to every lesson. You improved your grade by two grades. | Longterm success | 18 (3.ročník gymnázia) | Počítače a počítačové hry, technika, anime, matematika, fyzika | ADHD,Psychiatrická diagnóza | Nesoustředěnost,Spaní v hodinách,Sabotáž | Ing. (aprobace jazyk anglický) | 20 | Žák byl úplně normální, který však ve fyzice a matematice exceloval. Z počátku mi nebylo jasné, proč se v hodinách AJ vlastně vůbec nesnaží. Dostával čtyřky, pospával, byl otupělý, často to vypadalo, jakoby mu to bylo všechno jedno. Na druhou stranu byl i velice nervózní, roztěkaný a bylo patrné, že ho něco trápí. V učivu se neskutečně topil, měl co dělat, aby nepropadal. S každým testem se jeho stav zhoršoval a nezájem se jen prohluboval. Neúspěch jej odrazoval od jakékoliv kooperace a zájmu o předmět. Hodně se potil a nedokázal složit dohromady ani větu, zakoktával se a hlas se mu třásl. Občas vyhledával i jiné činnosti, rozčiloval se, vybuchoval, ztrácel kontrolu nad vlastním chováním a sabotoval hodinu. V závěru už koukal do prázdna, usínal a nedával pozor, totálně ignoroval děj kolem sebe. Oči držel sklopené a byl v ústraní. Vycítila jsem, že všechny excesy, vyrušování a nepozornost, tedy všechno žákovo problémové chování, způsobovalo jeho nízké sebevědomí co se týče jazyků. Bylo to takové volání o pomoc, jakýsi obranný mechanismus a skrytý strach z neúspěchu. Žák pocházel z chudší rodiny, měli statek a farmu, bydlel s rodinou v malé vesniččce asi 20 km od školy, denně dojížděl. Oblékaný chodil však vždy čistě a úhledně. Člověk by na něm jako background nepoznal. Ve třídě byl spíše ve styku s chlapci, byl průměrně oblíbený a konflikty nevyvolával, nikdy se nebil a nenapadal ostatní, v očích ostatních byl viděn jako inteligentní, mnozí totiž matematiku a fyziku takto s přehledem nezvládali. Proto se mi jeho chování značně nezdálo. Neshodovalo se totiž s jeho chováním na mých hodinách. Jako by byl dva v jednom. Jako by byl na tlačítko. Ale co byl spouštěč? Co se absencí týče, byl spíše zázrak, když byl nemocný a ve škole chyběl, docházku měl bezchybnou. Nikdy se nevyhýbal vyučování ani testům, chodil na hodiny včas a učebnice měl vždy s sebou, úkoly v rámci možností splněny, I když s chybami. | Začala jsem zkoumat, proč tyto situace nastávají. Jediný způsob, který mě napadal, byla společná konzultace v soukromí. Žák byl velmi zranitelný, nechtěl před třídou vypadat hloupý, ztrapnit se a přijít sám. Já jsem tedy byla první, kdo projevil zájem o nápravu a hlavně pomoc. Velmi mi na něm záleželo, navíc jsem viděla, že se trápí. Pozvala jsem jej tedy ke mně do kabinetu, kde jsem mu řekla, že nejsem spokojená s jeho chováním a dotázala se, co se děje. ,,Já to prostě nezvládám, neleze mi to do hlavy. Snažím se, ale nezvládám to. Nezvládnu to.’’ odpověděl zkroušeně. | Snažila jsem se ho podpořit. ,,Někdy to tak prostě je. Někteří lidé mají nadání jiného směru, což ale neznamená, že to společně nemůžeme zvládnout. Můžu ti poskytnout materiály navíc, na domácí přípravu nebo tak. Pokud budeš trénovat… a já vidím, že to chceš víc, než žáci, kteří v tomto předmětu excelují… můžeš se hodně zlepšit. Já ti pomůžu, pokud o to stojíš. Můžu ti po škole nabídnout doučování. Všechno zvládneme, nebudeme tlačit na pilu, bude to třeba trvat dýl, ale to neznamená, že to nedokážeš. Věřím ti.’’ Dále jsem vyzdvihla, že vím, že je to prima kluk, že nechce dělat problémy, že se jenom trápí a kope kolem sebe. ,,Bylo by skvělé využít tu zarputilou energii v něco pozitivního. Musíš se zakousnout a zabojovat. Kousek po kousku.’’ Podržela jsem ho a nasměrovala. Ukázala mu, že mu rozumím a soucítím s ním. Každým správným řešením úkolu a procvičováním byl motivován ke změně. Docházel pravidelně. Strašně moc chtěl vidět zlepšení. Bylo to příjemné překvapení. | Žák začal získávat nejen dobré známky, ale hlavně sebevědomí mluvit před třídou a spolupracovat. Uvědomil si, že chyby jsou taky formou učení a jsou znakem progresu. Postupem času si začali jeho úspěchů všímat i spolužáci. Mnozí z těch nejlepších ve třídě jej dokonce obdivovali. Byla znát obrovská změna, byla jsem na něj pyšná a budu si jej pamatovat. Stal se z něj aktivní a velice pilný žák, problémy vymizely, aktivně se podílel na výuce, mluvil a těšil se na každou hodinu. Prospěch si zlepšil o dva stupně. | 1 |
|||
426 | The student's problem started in the 2nd grade, when a large part of the second year took place via distance learning. The boy repeatedly disrupts other children's lessons with his inappropriate behavior. He doesn't listen, you can't agree on anything with him, he doesn't have a brake in him when the other students know that certain things are not allowed. The boy's case may be related to the issue of single-parent families, the upbringing of children is inconsistent here. The boy currently lives only with his mother, and visits his father only occasionally, so it is possible that his upbringing was not ideal even in early childhood. | The boy is a frequent cause of conflict in their class. He starts fights with other students, likes to poke others for no reason. In the school toilets, he climbed the window, scribbled on the wall, took things from the children without permission. He took a pen, put it on his forearm and told everyone he was injecting drugs. Other students in the class also complain that he speaks profanity and that he is rude. Pupils who want to learn pay for his bad behavior, the need to constantly reprimand the boy greatly complicates, delays and makes others uncomfortable. Nevertheless, it cannot be said that he is unpopular in class, the children have fun with him. | Physical aggression, Nonverbal disruption of lessons, Not attending to teaching/Inattention to teaching, Verbal aggression, Verbal disruption of lessons | The boy's class teacher chooses a milder punishment - i.e. a note in the diary - in cases where it is a question of repeated interruptions in classes all day long. However, as soon as the boy collects more than five such notes, he calls his mother to school. In the case of more serious offenses by the pupil, he calls the parents immediately, or immediately convenes the educational committee. The boy disturbs the other children and makes teaching uncomfortable for everyone, so it is difficult for the teacher to choose approaches such as non-violent communication or a school without losers, and she usually reacts very strictly. The teacher always tries to be nice to all the children and she likes them very much, but because the third grade curriculum is always difficult for the children and she is still catching up with the distance learning curriculum, she does not have time to deal with the boy's inappropriate behavior at length in class, so that others the pupils did not suffer even more. The problem was solved in such a way that the boy's class teacher was even forced to convene an educational committee twice a school year, where together with the boy's mother, they solved the problem. The student received a recommendation for an examination in a pedagogical-psychological counseling center. The school board also recommended this visit. The pupil's mother does not respond to the recommendations, nor to what she as the class teacher and the special pedagogue recommended, and she has not yet visited the counseling center with her child. The student received a disciplinary sanction, at the end of the second grade he was reprimanded by the class teacher. | Consequences, Interview, Cooperation with experts | Unfortunately, the result of the solution is zero, the interview with the mother showed that the boy never had to listen at home, the parents let the boy have too much freedom and his bad behavior is now the result. No one told the boy what was right and what was wrong. He knows no boundaries because no one has guided him in this. A few days after the meeting with the educational committee, the pupil's behavior was milder, but before long his behavior returned to his old ways. Now the pupil has returned to school after the holidays and his problematic behavior persists. This boy's behavior problems are already long-standing and difficult to solve when the family does not cooperate with the school and professionals. | Failure | 9 let, 3. třída | Žák má velice rád sport, pravidelně navštěvuje fotbal | ADHD | Arogance,Vulgární vyjadřování | Magisterské (Učitelství pro 1. stupeň základní školy) | 34 let | Problém u žáka započal ve 2. třídě, kdy velká část druhého ročníku probíhala distanční formou. Chlapec opakovaně narušuje ostatním dětem vyučování svým nevhodným chováním. Neposlouchá, nedá se s ním na ničem domluvit, nemá v sobě brzdu, kdy ostatní žáci vědí, že se některé věci nesmí. Chlapcův případ může souviset s problematikou neúplných rodin, výchova dětí je zde nesourodá. Chlapec v současné době žije pouze s matkou, otce navštěvuje pouze občas, tudíž je možné, že již v útlejším dětství jeho výchova nebyla ideální. | Chlapec je častým důvodem konfliktů v jejich třídě. Začíná bitky s ostatními žáky, s oblibou bezdůvodně strká do ostatních. Na školních toaletách lezl po okně, čmáral po zdi, bere dětem věci bez dovolení. Vzal propisku, dal si ji k předloktí a všem říkal, že si píchá drogy. I ostatní žáci ve třídě si stěžují, že vulgárně mluví, a že je hrubý. Na jeho špatné chování doplácí žáci, kteří se chtějí učit, nutnost chlapce neustále napomínat výuku velice komplikuje, zdržuje a ostatním znepříjemňuje. Přesto se nedá říci, že by byl ve třídě neoblíbený, děti se s ním baví. | Chlapcova třídní učitelka, v případech, kdy jde o celodenní opakované vyrušování v hodinách, volí mírnější trest - tedy poznámku do deníčku. Jakmile chlapec ovšem nasbírá více jak pět takových poznámek, volá jeho matku do školy. V těžších přestupcích u žáka volá rodičům ihned, případně rovnou svolává výchovnou komisi. Chlapec ruší ostatní děti a znepříjemňuje všem výuku, tudíž je pro paní učitelku těžké volit přístupy jako je nenásilná komunikace, nebo škola bez poražených, a reaguje většinou velice přísně. Paní učitelka se vždy snaží ke všem dětem chovat hezky a má je moc ráda, ale tím, že učivo třetí třídy je vždy pro děti obtížné a ještě dohání učivo z distanční výuky, nemá čas se nevhodným chováním chlapce dlouze zaobírat ve výuce, aby tím ostatní žáci netrpěli ještě více. Problém byl tedy řešen tak, že chlapcova třídní učitelka byla nucena dokonce dvakrát za školní rok svolávat výchovnou komisi, kde spolu s chlapcovou matkou, problém řešili. Žák obdržel doporučení k vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně. Také školní rada tuto návštěvu doporučila. Matka žáka na doporučení, ani na to co jí ona jako třídní učitelka a speciální pedagožka doporučili nereaguje a poradnu se svým dítětem dosud nenavštívila. Žák dostal kázeňský postih, na konci druhé třídy měl důtku třídního učitele. | Výsledek řešení je bohužel nulový, z rozhovoru s matkou vyplynulo, že chlapec doma nemusel nikdy poslouchat, rodiče nechávali chlapci přílišnou volnost a jeho špatné chování je nyní důsledkem. Nikdo chlapci neřekl co je dobře, a co je špatně. Nezná žádné hranice, protože jej v tomto nikdo nevedl. Pár dní od schůzky s výchovnou komisí bylo žákovo chování mírnější, ovšem zanedlouho se jeho chování vrátilo zpět do starých kolejí. Nyní žák přišel po prázdninách do školy a jeho problematické chování přetrvává. Problémy s chováním u tohoto chlapce jsou již dlouhodobé a těžko řešitelné, když rodina se školou a odbornými pracovníky nespolupracuje. | 1 |
|||
939 | The situation in the first year was that there was a student in the class who is explosive. He also has problems at home and when something happens, he quickly flies out because he is used to solving problems at home with force, shouting and aggression. Because he was weaker, others made fun of him, which I tried to solve with them. Maybe I didn't explain enough to them that he needs to get used to it and has his own problems. He had a friend who provoked him, and he waited for him in the toilet and took a ruler on him. He cornered him in the corner of the booth and softened him with the ruler. | The aggressor who provoked the situation knew that the student was explosive and deliberately provoked him. Everyone demanded that the student be punished by the school principal, but I told myself that it was not necessary and spoke to him calmly. I explained to him what provoked the situation and that problems cannot be solved with aggression. | Emotional outbursts, Physical aggression | told the student that if something was going on, he should come to me and try to solve it calmly. Nothing like that has happened since. When I spoke to him alone, his eyes were down and he was sorry, but he couldn't show it. I think it's not his fault, but the fault of parents who solve problems with aggression. | Support, Interview | I managed to handle the situation well. There was a starter student in the class, but nothing like that happened again after our conversation. In English and Czech, when they wrote essays, it was seen that they solve problems aggressively at home, which the student admitted. We also discussed it with his mother, but it's a special family environment. | Longterm success | 11-12 let, 1. ročník na gymnáziu (osmi-leté studium) | __________________ | Emoční labilita,Hyperaktivita,Impulzivita | Mgr., Matematika, anglický jazyk a deskriptivní geometrie | 19 | Situace v prvním ročníku byla taková, že ve třídě byl student, který je výbušný. Má problémy i doma a když něco, tak rychle vyletí, protože je zvyklý, že doma se problémy řeší silou, křikem a agresivitou. Protože byl slabší, ostatní si z něho dělali srandu, což jsem se snažila řešit s nimi. Možná jsem jim nedostatečně vysvětlila, že si potřebuje zvyknout a má svoje problémy. Měl jednoho kamaráda, který ho vyprovokoval, a on si na něho počkal na záchodě a vzal si na něho pravítko. Zahnal ho do kouta kabinky a zmidlil ho tím pravítkem. | Agresor, který situaci vyprovokoval, věděl, že je student výbušný a záměrně ho vyprovokoval. Všichni požadovali, aby student dostal trest od ředitele školy, ale já si řekla, že není to nutné a promluvila jsem s ním v klidu. Vysvětlila jsem mu, co vyprovokovalo situaci a že se problémy nemůžou řešit agresivitou. | Řekla jsem studentovi, že pokud se něco děje, má přijít za mnou a snažit se to řešit v klidu. Od té doby se nic takového nestalo. Když jsem s ním mluvila sama, měl sklopené oči a bylo mu to líto, ale nedokázal to dát najevo. Myslím si, že to není jeho chyba, ale chyba rodičů, kteří problémy řeší agresivitou. | Situaci se mi podařilo zvládnout dobře. V třídě byl student startovací, ale po našem rozhovoru se nic podobného neopakovalo. V angličtině a češtině, když psali slohové práce, bylo vidět, že doma řeší problémy agresivně, což student přiznal. Řešili jsme to i s jeho maminkou, ale je to zvláštní rodinné prostředí. | 1 |
||||
1,506 | Already in the first grade, I noticed small nuances in my students' social behavior, but I knew that the big reason was the fact that the children spent a significant amount of time at home in quarantine instead of socializing in kindergarten, especially during such an important period such as preschool age. However, this student of mine began to deviate quite a bit, and as time went on, problems began to arise with him. I repeatedly heard from other children how the student did something, took something from someone, or said unpleasant things to someone. Suing is of course something that I try to teach children not to do, but at the beginning of the first grade they mainly get to know the children and we are not so clear about the rules yet, because I am talking about the first weeks of school. So I started to observe his behavior more and noticed the situations he does, such as a more aggressive reaction to classmates. | The student also did things that he subsequently denied, or invented situations that did not occur at all. The student comes from a complete family, was born in Ukraine, but has been growing up in the Czech Republic since childhood. He likes to read, do karate and go to nature. He has no siblings and had no problems in society from his parents. However, as the pupil and his peers were significantly affected by the lockdown, he spent the preschool year at home. However, his family environment did not appear to be problematic, after talking with his mother, I thought that his parents paid enough attention to him, so the problem arose in the first grade when he started school and among a team that he was not used to, and because of this, they most likely began to manifest his behavioral disorders. | Emotional outbursts, Physical aggression, Lying and cheating, Violation of classroom/school rules, Verbal aggression | When I started to notice the student's behavior, at first I dealt with it only with him and tried to teach him the right behavior in the team, but the lying and disagreements kept repeating and I contacted his parents, who pointed out the problems and met with them. After mutual agreement and my recommendation, we made an appointment with a psychologist. The first session was successful and the student started visiting the psychologist regularly. It was the first possibility that could find the reasons why the student behaves like this and, above all, help him to stop it. | Working with the collective, Interview, Cooperation with experts | As the pupil is still very young, we probably started dealing with his behavior at the right time. After repeated visits to the psychologist and the application of various procedures within my lessons, such as group games to bring the collective together or group work in subjects, his behavior improved significantly and the student stopped lying and began to value things and his classmates more. In this way, it was gradually possible to correct the pupil's behavior, which was most likely due to the remote preschool age and also due to the lack of socialization before starting school. Until now, it sometimes happens that the student does not behave quite correctly, but it cannot be compared to the behavior I observed at the beginning of the first grade. | Partial success | 7 let, 2. ročník | čtení, příroda, karate | Lhaní,Agrese | Vysokoškolské, titul - Mgr. | 15 let | Již v první třídě jsem u svých žáků pozorovala drobné nuance co se týče sociálního chování, avšak věděla jsem, že velkým důvodem je fakt, že děti strávily zásadní čas doma v karanténě místo toho, aby se socializovaly v mateřské škole, hlavně v tak důležitém období jako je předškolní věk. Tento můj žák se však začal dost vymykat a postupem času s ním začaly být potíže. Opakovaně jsem od ostatních dětí poslouchala, jak žák něco provedl, někomu něco vzal, či někomu říkal nehezké věci. Žalování je samozřejmě věc, kterou děti snažím učit nedělat, avšak na začátku první třídy se s dětmi hlavně seznamují a v pravidlech ještě nemáme tolik jasno, jelikož se bavím o prvních týdnech školy. Začala jsem tedy jeho chování více pozorovat a všímala jsem si situací, které dělá, jako bylo například agresivnější reakce na spolužáky. | Žák také dělal věci, které následně popíral, nebo si vymýšlel situace, které vůbec nenastaly. Žák pochází z úplné rodiny, narodil se na Ukrajině, avšak od dětství vyrůstá v České republice. Rád si čte, dělá karate a chodí do přírody. Nemá sourozence a ze strany rodičů neměl žádné problémy ve společnosti. Jelikož se však žáka a jeho vrstevníků výrazně dotkl lockdown, trávil předškolní rok doma. Jeho rodinné prostředí se však nejevilo jako problematické, po rozhovoru s matkou mi přišlo, že se mu jeho rodiče věnovali dostatečně, problém tedy nastal v první třídě s nástupem do školy a mezi kolektiv, na který nebyl zvyklý, a díky tomu se nejspíše začaly projevovat jeho poruchy v chování. | Když jsem si začala chování žáka všímat, nejdříve jsem to řešila pouze s ním a snažila jsem se ho naučit správnému chování v kolektivu, jenomže lhaní a neshody se opakovaly a kontaktovala jsem jeho rodiče, které jsem upozornila na problémy a setkala se s nimi. Po vzájemné domluvě a mému doporučení jsme sjednali schůzi s psychologem. První sezení se osvědčilo a žák začal pravidelně navštěvovat psychologa. Byla to taková první možnost, která by mohla najít příčiny, proč se takhle žák chová a hlavně mu pomoct, aby to přestalo. | Jelikož je žák ještě ve velmi mladém věku, nejspíše jsme jeho chování začali řešit ve správný čas. Po opakovanému docházení k psychologovi a aplikaci různých postupů v rámci mých vyučovacích hodin, jako byly skupinové hry na sblížení kolektivu či skupinová práce v předmětech, se jeho chování výrazně zlepšilo a žák přestal lhát a začal si více vážit věcí a svých spolužáků. Postupně se tak tedy podařilo napravit chování, které měl žák nejspíše právě kvůli distančnímu předškolnímu věku a také kvůli nedostatku socializace před nástupem do školy. Do teď se občas stane, že se žák nezachová úplně správně, avšak nedá se to srovnat s chováním, které jsem pozorovala na začátku první třídy. | 1 |
||||
1,478 | noticed that something was wrong when I was substituting at our elementary school. On my first day of teaching, I walked into a classroom full of children who seemed completely fine and seemed calm to me, except for one. I noticed a girl sitting in the back pew who was constantly sewing with herself. As soon as I greeted the class, I could see that something was wrong. She didn't even greet me properly, she looked very annoyed and you could see that she had some kind of problem. The first thing I did was to move her and her seatmate to the front, because it seemed logical to me that such a student should sit in the front. On that account, she started arguing with me, that she wouldn't go anywhere, that she could sit wherever she wanted. This is where her great opposition to me, as a teacher and thus a certain authority, became apparent. We started the lesson with a task that they had to prepare at home. The task contained several longer exercises that tested spelling knowledge. So we gradually started reading, and every time it was her turn, she didn't know where we were. Although she had a task, she paid absolutely no attention to what was being done at that moment, on the contrary, she still disturbed the others, especially her seatmate, who was also very bothered by it, so I separated them so that she could have peace of mind. As for some collective position in the class, the kids didn't like her very much, on the contrary, they made it quite clear to her not to annoy them, to pay attention and stop disturbing them. As for her grades, they weren't terrible, on the contrary, I'd say they were average, even slightly above average. The latter mainly spoiled her dictation and longer exercises, during which she had to concentrate much more than, for example, with the supplementary machine. But what really surprised me was during that hour, when I warned her not to disturb, I heard her whispering curses to herself, which of course were directed at me. And it was very rude swearing. Of course, I understand that it is not easy for her, because as I later found out, she has been diagnosed with ADHD, but that does not give her the right to curse. I called my parents on that account and informed them about the whole situation. But they replied that the fault was on my side and in my teaching methods, that everything was fine with their daughter. That's what the pupil's mother told me. But the father also joined the debate, saying that he behaves exactly the same at home. After that, both parents started arguing and cursing, which clearly showed me where their daughter got it from. Then it came out that they were getting a divorce and their daughter was taking it very badly. Also, in my opinion, a big problem is that their daughter is the best and most worthy child in her mother's eyes, so she allows herself to be dictated to. That's the main problem. She only hears criticism and some kind of moral rebuke from her father and teachers, so I think she has simply resigned herself and told herself in her head that everyone except her mother is united against her. So, in my opinion, she lacks the word of her mother, as a woman, certain advice and, of course, also certain moral rebuke. | 9th grade student, diagnosed with ADHD syndrome and regularly visits a psychological counseling center. He has a big problem with maintaining attention during any activity. Whether it is a school or extracurricular activity. As the parents no longer know how to deal with her, there was a minor resignation for them, especially for the father, who does not have enough patience. Outside of school, the student attends a gymnastics club and plays the flute. Her inability to concentrate is ruining her school grades. In addition to lack of concentration, he shows signs of vulgar behavior and a loss of respect for authority. | Diagnosis, Nonverbal disruption of lessons, Not attending to teaching/Inattention to teaching, Verbal aggression, Verbal disruption of lessons | For me, an individual approach is always very important, and that's what I did. After an unsuccessful meeting with the parents, I met the student in the office. I asked her questions that mainly related to what she disliked about my teaching and what she would like me to change. I told her that I wanted to get along with her not only during substitute classes, but especially outside of classes in the corridors of the school. She told me that she was so glad I called her because she has a problem with every teacher, but no one has ever tried to ask her what is really bothering her. I suggested to her that whenever she feels bad or wants to help with something, she should call and be calm and we will discuss everything calmly, even over coffee. Of course she accepted the option. | Support, Interview | Since I was substituting for the class, I coincidentally became their class because their teacher had left the school. It was an absolutely ideal situation for me, as I could fully devote myself to this whole situation. Right from the first lesson, I saw a huge shift in the fact that the student sat by herself in the front. Although together with her co-sitters, as far as the disturbance is concerned, it has become much quieter. It happened to me several times that she interrupted again, but every time I reprimanded her, she took it respectfully and was quiet. Another shift I observed was that by trying to stay focused, she didn't get lost in the subject matter and between the lines. We've gone through several classes since then and each one gets better and better. I am very happy that I was able to monitor the progress in the collective area as well, where more pupils were having fun with the pupil, and even when I came to class earlier during the break, she was chatting with her friends and not making a fuss. For me, this whole situation is actually a good indicator that an individual approach to students is really necessary and can change many things for the better. | Longterm success | 14 let, 9.třída ZŠ | Hra na flétnu, gymnastika | ADHD | Lhaní,Rušení výuky,Neúcta k autoritám,Nevhodné chování | Mgr., český jazyk a občanská výchova | 5 | To, že je něco špatně, jsem si všiml době, kdy jsem suploval u nás na Základní škole. První den mé výuky jsem vešel do třídy plné dětí, které se jevily zcela v pořádku a působily na mne klidným dojmem, až na jedno. Všiml jsem si dívky, která seděla v zadní lavici a neustále s sebou šila. Již při pozdravu se třídou jsem na ní viděl, že je něco v nepořádku. Pořádně mě ani nepozdravila, tvářila se velmi otráveně a bylo na ní vidět, že má nějaký problém. První věc, kterou jsem udělal byla, že jsem ji společně s její spolusedící přesadil dopředu, protože mi logicky přišlo na místě, aby takový žák seděl vepředu. Na to konto se se mnou začala hádat, že nikam nepůjde, že si přece může sedět, kde ona sama chce. Zde se projevil její velký odpor ke mně, jako učiteli a tím pádem určité autoritě. Hodinu jsme začali úkolem, který si měli připravit doma. Úkol obsahoval několik delších cvičení, které prověřovala znalost pravopisu. Postupně jsme teda začali číst, na což pokaždé, co byla na řadě ona, nevěděla, kde jsme. Sice úkol měla, ale nevěnovala absolutně žádnou pozornost tomu, co se v daný moment dělá, naopak mi ještě vyrušovala ostatní, hlavně její spolusedící, které to také velmi vadilo, a tak jsem je rozesadil, aby měla klid. Co se týče tedy nějakého kolektivního postavení ve třídě, tak děcka ji moc rády neměly, naopak jí dávaly dost jasně najevo, aby je neotravovala, dávala pozor a přestala vyrušovat. Co se třeba jejího prospěchu týče, tak ten ale nebyl nějak hrozný, naopak bych řekl, že byl průměrný, až lehce k tomu nadprůměru. Ten jí kazil hlavně diktát a delší cvičení, u kterých se musela mnohem více soustředit než třeba u doplňovačky. Co mě ale hodně překvapilo bylo v té hodině, že když jsem ji upozornil, aby nevyrušovala, slyšel jsem, jak si potichu říká nadávky, které byly samozřejmě směřovány ke mně. A byly to nadávky velmi hrubé. Samozřejmě chápu, že to nemá lehké, protože jak jsem pak zjistil, má diagnostikován syndrom ADHD, což ji ale neopravňuje k tomu, aby sprostě nadávala. Na to konto jsem si zavolal rodiče, které jsem o celé situaci informoval. Ti mi ale odvětili tím, že chyba je na mé straně a v mých výukových metodách, že s jejich dcerou je vše v pořádku. To mi řekla matka žačky. Do debaty se ale přidal i otec, který řekl, že se doma chová úplně stejně. Po tom se začali oba rodiče hádat a sprostě nadávat, což mi jasně ukázalo, odkud pak to asi jejich dcera má. Pak z nich vylezlo, že se rozvádí a jejich dcera to velmi špatně nese. Taky je teda podle mě velký problém v tom, že jejich dcera je v matčiných očích to nejlepší a nejhodnější dítě, tím pádem si nechá skákat po hlavě a diktovat si. To je hlavní problém. Kritiku a nějaké morální kárání slyší jen od otce a učitelů, tím pádem podle mě už v sobě prostě rezignovala a v hlavě si řekla, že jsou kromě její matky proti ní všichni spolčeni. Chybí ji tedy podle mě slovo matky, jako ženy, určité rady a samozřejmě také určité morální pokárání. | Žačka 9.třídy, diagnostikován syndrom ADHD a pravidelně navštěvuje psychologickou poradnu. Má veliký problém s udržením pozornosti při jakékoliv činnosti. Ať už je to činnost školní, či mimoškolní. Jelikož si s ní rodiče již neví rady, proběhla u nich menší rezignace, zejména tedy u otce, který nemá dostatečnou trpělivost. Žačka mimo školy navštěvuje kroužek gymnastiky a věnuje se hře na flétnu. Její neschopnost soustředit se jí kazí školní prospěch. Mimo nesoustředěnost vykazuje známky vulgárního chování a ztrátou respektu k autoritě. | Pro mě je vždy velmi důležitý individuální přístup, a tak jsem i učinil. Po neúspěšné schůzce s rodiči jsem se setkal se žačkou v kabinetě. Ptal jsem se jí na otázky, které se týkaly zejména toho, co jí na mé výuce vadí a co by chtěla, abych změnil. Řekl jsem jí, že s ní chci vycházet nejen na suplovaných hodinách, ale hlavně i mimo hodiny na chodbách školy. Řekla mi, že je hrozně moc ráda, že jsem si ji zavolal, protože má problém s každým učitelem, ale žádný se ještě nepokusil o to, aby se jí zeptal, co jí vlastně vadí. Navrhl jsem jí, že kdykoliv se bude cítit špatně nebo bude chtít s něčím pomoct, ať se ozve a klidně se staví a vše v klidu probereme, třeba i u kávy. Možnost samozřejmě přijala. | Od doby, kdy jsem třídu suploval, jsem se stal shodou okolností jejich třídním, jelikož jejich pedagog odešel ze školy. Pro mě to byla naprosto ideální situace, jelikož jsem se tak mohl plně věnovat této celé situaci. Hned u první hodiny jsem viděl obří posun v tom, že žačka seděla sama od sebe vepředu. Sice společně s její spolusedící, ale co se týče vyrušování, tak se hodně utlumilo. Stalo se mi několikrát, že opětovaně vyrušovala, ale vždy, když jsem ji napomenul, s respektem to vzala a byla zticha. Další posun, který jsem sledoval bylo v tom, že díky tomu, že se snažila udržet pozornost, se neztrácela v obsahu učiva a mezi řádky. Od té doby jsme prošli několika hodinami a v každé je to lepší a lepší. Jsem hrozně rád, že jsem mohl pokrok sledovat i v oblasti kolektivu, kde se se žačkou bavilo více žáků, a i když jsem přišel do hodiny dříve během přestávky, povídala si s kamarádkami a nedělala ruch. Pro mě je teda tato celá situace vlastně dobrým ukazatelem toho, že individuální přístup k žákům je opravdu potřebný a může mnohé změnit v lepší. | 1 |
|||
901 | The student complains at home that being at school is stressful for her and she does not want to go to school because her classmates make fun of her because of her ethnicity. While neither I nor any of the other teaching staff noticed this situation, on the contrary, we noticed the inappropriate behavior of the student towards her classmates and also the failure to fulfill the assigned tasks. | The girl comes from a mixed family where the mother is of Roma origin and is currently unemployed and takes care of the household while the father is busy with work. The female students at school are not diligent students, on the contrary. However, she is not the only one in the class who is of Roma origin. | Failure to meet school obligations/unpreparedness for classes, Verbal aggression | tried to resolve the whole situation with the student's mother. I explained to her that the student is often not ready for school and the ridicule of her classmates tends to go in that direction. If a student finds independent work at school demanding, she does not work at all and hides her school notebooks at school. I offered my mother the help of a teacher's assistant, who motivates and helps the student in independent work using the first step method, and at the same time checks her when assigning homework, and also starts working on the homework with her at school, and the student only completes the task at home. | Support, Interview, Cooperation with experts | The girl agrees with the help of the teacher's assistant, she feels better because she has her things in order, and at the same time, a kind of ridicule from classmates, which was demonstrably not related to the ethnic origin of the student, disappeared. I'm just worried how long this solution will last. | Longterm success | 9.let 3.třída | nemá | Magistra v oboru učitelství 1.stupně | 36 | Žákyně si stěžuje doma, že je pro ni pobyt ve škole stresující a do školy nechce chodit, protože se jí spolužáci posmívají kvůli jejímu etnickému původu. Přičemž já ani nikdo z dalších pedagogických pracovníků tuto situaci nezahlédl ba naopak jsme zahlédly nevhodné chování žákyně vůči jejím spolužákům a také neplnění zadaných úkolů. | Dívka pochází ze smíšené rodiny, kdy matka je romského původu a momentálně je nezaměstnaná a stará se o domácnost zatímco otec je pracovně vytížen. Žákyně ve škole nepatří k pilným žákům ba naopak. Ve třídě ovšem není jediná, která by byla romského původu. | S matkou žákyně jsem celou situaci jsem se s ní snažila vyřešit. Vysvětlila jsem ji, že žákyně dost často nebývá do školy připravena a posměch spolužáků spíše směřuje tímto směrem. Jestliže žákyni připadá ve škole samostatná práce náročná nepracuje vůbec a školní sešity poschovává ve škole. Matce jsem nabídla pomoc asistenta pedagoga, která žákyni při samostatné práci motivuje a pomáhá metodou prvního kroku a zároveň ji kontroluje při zadávání domácích úkolů a rovněž s ní domácí úkol započne vypracovávat ve škole a žákyně úkol doma pouze dopíše. | S dopomocí asistenta pedagoga souhlasí dívka se cítí lépe jelikož má své věci v pořádku a zároveň i zmizel jakýsi výsměch spolužáků, který prokazatelně nesouvisel s etnickým původem žákyně. Mám pouze obavy, jak dlouho toto řešení vydrží. | 1 |
|||||
1,410 | The student repeatedly gets into conflict with classmates, accuses the class of long-term bullying, does not show unkind behavior towards the student among classmates in the class. A video with a female student with sexual content should also have been published. The student stopped going to school, her parents always excused her from classes. The mother eventually informed the class teacher that the student was changing schools and sent a letter describing how the class allegedly treated her daughter. It has not been confirmed whether the student was really bullied in class. | The student misses classes for a long time, has poor academic results. She often causes conflicts in class and complains through her mother about being bullied by her classmates, she finally decided to leave the school. | Attendance problems, Bullying | The case was opened several times in class, the class teacher also talked with some specific students individually. The mentioned student and her mother were invited by the class teacher several times for an interview, they did not show up and only communicated via e-mail. After receiving information about the transfer to another school, the situation was closed without a concrete solution within the class collective. | Working with the collective, Interview | The class teacher and the class ended contact with the student. She did not deal with the situation itself after her departure. | Failure | 15 let, 4. ročník 8letého gymnázia (SŠ již pravděpodobně ukončila) | Mgr., Český jazyk a literatura, Dějepis | 28 | Studentka se opakovaně dostává do konfliktu se spolužáky, obviňuje třídu z dlouhodobé šikany, u spolužáků ve třídě nevlídné chování vůči studentce neprojevuje. Mělo být i zveřejněno video se studentkou se sexuálním obsahem. Studentka přestala chodit do školy, hodiny měla vždy omluvené rodičem. Matka nakonec oznámila třídní učitelce, že studentka mění školu a zaslala dopis, kde popsala, jak se třída údajně měla chovat k její dceři. Zda byla studentka opravdu ve třídě šikanovaná, se nepotvrdilo. | Studentka dlouhodobě zameškává hodiny, má špatné studijní výsledky. Ve třídě často vyvolává konflikty a stěžuje prostřednictvím matky na šikanu ze strany spolužáků, školu se nakonec rozhodla opustit. | Případ byl několikrát otevřen na třídnických hodinách, třídní učitelka se také bavila s některými konkrétními studenty individuálně. Zmíněnou studentku i její matku zvala třídní učitelka vícekrát k rozhovoru, nedostavily se a komunikovaly pouze přes e-mail. Po obdržení informace o přechodu na jinou školu se situace uzavřela bez konkrétního řešení v rámci kolektivu třídy. | Třídní učitelka i třída ukončila kontakt se studentkou. Samotná situace po jejím odchodu již dále neřešila. | 1 |
||||||
1,223 | taught a seventh grade class. We were supposed to write a test on difficult subjects, so I prepared such an activity for the rest of the lesson. It was more of a game. I wanted the students to take a break from the complex subject matter and clear their heads a bit. When I came to class and handed out the tests, it was quiet. Everyone was focused because it was an important grade. After the test, the activity started. I spent a lot of time preparing it. That's interesting, from my experience, if I really prepare something and put a lot of work into it and then look forward to teaching the lesson, it always turns out completely wrong. When we started to play, a few people decided not to do it and totally destroyed the morale of the class. If it wasn't an activity that I prepared so hard and that I knew they would enjoy, I probably wouldn't have dealt with it like that. It was only ten minutes to the end of class and we really didn't have to discuss anything. In addition, the students were already exhausted and at other times this class is without problems. But now it bothered me. I saw that most of the students wanted to work and that they enjoyed it. I came to a group of disruptive students and stood up to them. I told them not to disturb the others, they calmed down for a while and then I left again. After a while, the noise started to spread through the whole class again, again from the same place, and after a while, one particular student started laughing loudly. | student who laughs out loud – A student of average intelligence, has no problems with other students, rather extroverted. The student provoking the laughing student - extrovert, average intelligence, has no problem talking to anyone in class. | Verbal disruption of lessons | I moved the student, who started laughing out loud, to the front bench, saying that I had already reprimanded him. The student looked hurt and tried to explain that he was not to blame, but I didn't let him. So he sat forward and began to work, offended. | Transfer of student, Warning | The noise in the classroom stopped and there were only a few minutes left until the end of the class anyway. At first I was satisfied with the solution even though I was dialed. But after a lesson, a student who was sitting on a bench with a punished student came to me. He looked taken aback and asked if we could go down the hall. So we went. There he apologized to me and said that he was the one who started interrupting in the beginning, that his classmate wanted to work on an activity, but then they started talking. When I warned them, they stopped. But then he started to provoke him again Even though he told him to stop it. Finally, the punished student couldn't stand it and laughed at his joke, after which I replaced him. After this conversation, I spoke with the punished student, that I had made a mistake and that I am sorry. | Longterm success | 13, 7. třída | Sport, hudba | Mgr., Zeměpis | 15 | Učil jsem hodinu v sedmé třídě. Měli jsme psát test na těžké učivo, tak jsem si nachystal na zbytek hodiny takovou aktivitu. Byla to spíš hra. Chtěl jsem, aby si žáci odpočinuli od složitého učiva a trochu si pročistili hlavy. Když jsem přišel do hodiny a rozdal jsem testy byl klid. Všichni se soustředili, jelikož šlo o důležitou známku. Po testu začala aktivita. Strávil jsem hodně času její přípravou. To je zajímavé, z mých zkušeností, když si něco fakt nachystám a dám si s tím hodně práce a pak se těším až tu hodinu odučím, to vždy dopadne úplně špatně. Když jsme totiž začali hrát, Pár lidí se rozhodlo, že to dělat nebudou a totálně rozhodili morálku třídy. Kdyby se nejednalo o aktivitu, kterou jsem si tak pracně nachystal a u které jsem věděl, že je bude bavit, tak bych to asi tak neřešil. Bylo už totiž jen deset minut do konce hodiny a vyloženě probrat jsme nic nemuseli. Žáci byli navíc už vyčerpaní a jindy je tato třída bezproblémová. Teď mi to ale vadilo. Na většině žáků jsem totiž viděl, že chtějí pracovat a že je to baví. Ke skupince vyrušujících žáků jsem přišel a postavil se k nim. Řekl jsem jim ať nevyrušují ostatní, oni se na chvíli uklidnili a tak jsem zase odešel. Po chvíli se zase začal šířit šum celou třídou, opět ze stejného místa a po chvíli se začal nahlas smát jeden určitý žák. | Nahlas se smějící žák – Žák průměrně inteligentní, s ostatními žáky nemá problémy, spíše extrovertní. Žák provokující smějícího se žáka – extrovertní, průměrně inteligentní, ve třídě nemá problém se bavit s kýmkoli. | Žáka, co se začal nahlas smát, jsem přesadil do přední lavice s tím, že jsem ho už napomínal. Žák se tvářil dotčeně a snažil se vymluvit, že on za nic nemůže, ale nenechal jsem ho. Tak se posadil dopředu a uraženě začal pracovat. | Šum ve třídě ustal a už stejně zbývalo jen pár minut do konce hodiny. Nejdřív jsem byl s řešením spokojen i když jsem byl vytočený. Po hodině ale za mnou přišel žák, který seděl v lavici s potrestaným žákem. Vypadal zaraženě a zeptal se, jestli bychom mohli jít na chodbu. Tak jsme šli. Tam se mi omluvil a řekl, že on byl ten, který začal vyrušovat na začátku, že jeho spolužák chtěl pracovat na aktivitě, ale potom si začali povídat. Když jsem je napomenul tak přestali. Ale poté ho začal zase provokovat I když mu říkal ať toho nechá. Nakonec to potrestaný žák nevydržel a zasmál se jeho vtípku, načež jsem ho přesadil. Po tomto rozhovoru jsem si ještě promluvil s postrestaným žákem, že jsem se dopustil omylu a že se omlouvám. | 1 |
|||||
142 | The situation arose about a year after I graduated from university and went to teach German at primary school. From the beginning of the year, the student showed a strong dislike for the German language, so she was disruptive, did not bring aids or perhaps annoyed the students around her. One day she was annoying enough that I planted her, which I really hate to do, because it doesn't seem like a solution to the problem, but I was already quite desperate. I sat her alone in the first desk right in front of my teacher's desk. When I was explaining the material and walking around the class, she stole my pen from the table, took it apart and returned it. I walked back to my desk, said it wasn't very funny and continued teaching. I gave them exercises to complete. When I got up again, my pen had been stolen and taken apart again. I went back to the table, folded it up and went back to check how the students were working. When I got to the student who was stealing my pens, I found out that she hadn't done anything the whole time. I told her about the student and wanted to give her a five for the activity, when I told her, she said, I quote, 'I don't like your German, you're a shitty teacher'. She recognized that I was already furious, I wanted to take my pen, but I found out that she had stolen it from me. So I took her pen, which was lying on top of her notebook, and wrote both a high five for the activity and a note that she was rude to the teacher. | still don't know much about the student. She was really very smart, without studying, without notes and without everything, she had straight A's, always and in everything, she represented the school both in mathematics, physics, natural history, Czech, and sports Olympiads. She held three school records, if I'm not mistaken, two of which she still holds, in the 400m and the high jump. She just always needed to be the center of attention, but she had self-esteem issues. Even though she was demonstrably very smart, she even belonged to the mensa, so she didn't believe in herself at all, she thought she was stupid because her brother was supposedly smarter. | Failure to meet school obligations/unpreparedness for classes, Nonverbal disruption of lessons, Not attending to teaching/Inattention to teaching, Violation of classroom/school rules, Verbal aggression, Verbal disruption of lessons | outlined the dialogue in the previous point. First I sat her down, then she suffered for a while from her bad manners and the fact that she was making fun of me, then I couldn't stand it completely and unfortunately I didn't solve the situation as I would have liked, because it wasn't professional and it didn't teach her at all, because she made nothing of it. She was a student who previously had 15 A's and one A's for an activity, I wouldn't mind that either. And she was still such that she didn't care about grades, she got A's because she was smart, not because she wanted to. | Consequences, Disrespectful communication, Transfer of student | Nothing changed at all after the incident, except that the student had my pencil and I had hers. Even in the long term, nothing changed, she didn't work, didn't take notes and was disruptive during class. The only thing that comes to mind after that time is that I can take something from it, because I know that I wouldn't want to behave like this anymore. She may have had some self-esteem issues, but otherwise I wouldn't diagnose her with anything. | Failure | 11 let/ 5. ročník | sport, často tráví čas s bratrem | Rušení výuky,Nepřipravenost | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy/ Obor Český jazyk a literatura | 20 let | Situace nastala asi rok poté, co jsem dostudovala VŠ a šla učit němčinu na ZŠ. U žákyně od začátku roku byla vidět silná nechuť k německému jazyku, a tak vyrušovala, nenosila pomůcky nebo třeba otravovala žáky kolem sebe. Jednoho dne otravovala natolik, že jsem ji rozsadila, což dělám opravdu nerada, protože mi to nepřijde jako řešení problému, ale už jsem byla celkem zoufalá. Posadila jsem ji samotnou do první lavice hned před můj učitelský stůl. Když jsem vysvětlovala látku a chodila po třídě, tak mi ukradla propisku ze stolu, rozebrala ji a vrátila. Došla jsem zpět ke svému stolu, řekla jsem, že to není moc vtipný a pokračovala ve výuce. Zadala jsem jim cvičení, která měli vyplnit. Když jsem se opět zvedla, propiska mi byla znovu ukradena a rozebrána. Vrátila jsem se ke stolu, složila jsem ji a šla jsem znovu kontrolovat, jak žáci pracují. Když jsem došla k žákyni, která mi kradla ty propisky, tak jsem zjistila, že za celou dobu nic neudělala. Řekla jsem ji o žákovskou a chtěla ji napsat pětku za aktivitu, když jsem jí to řekla, řekla mi, cituji, 'mně je vaše němčina u prdele, jste na hovno učitelka'. Ona poznala, že už zuřím, chtěla jsem vzít moji propisku, ale zjistila jsem, že mi ji ukradla. Tudíž jsem ji vzala její propisku, která ležela na jejím sešitu a napsala jak pětku za aktivitu, tak poznámku, že je sprostá na vyučující. | O žákyni doteď moc nevím. Byla opravdu hodně chytrá, bez učení, zápisků a beze všeho měla samé jedničky, vždycky a ve všem, reprezentovala školu jak na olympiádách matematických, fyzikálních, přírodopisných, češtinářských, tak i ve sportu. Držela tři školní rekordy, pokud se nepletu, dva z nich drží doteď, na 400 m a na skok vysoký. Jen pokaždé potřebovala být středem pozornosti, ale měla problémy se sebevědomím. I když byla prokazatelně moc chytrá, patřila dokonce do mensy, tak si vůbec nevěřila, myslela si, že je hloupá, protože její bratr byl prý chytřejší. | Dialog jsem nastínila v předchozím bodě. Nejdřív jsem ji rozsadila, pak chvilku trpěla její nevychovanost a to, že si ze mě dělala srandu, pak jsem úplně nevydržela a bohužel jsem situaci nevyřešila, jak bych si přála, jelikož to nebylo profesionální a už vůbec ji to nedalo za vyučenou, jelikož si z toho nic nedělala. Byla to žákyně, která předtím měla 15 jedniček a jednu pětku za aktivitu, to bych si z toho taky nic nedělala. A ona byla ještě taková, že ji známky byly jedno, ona dostávala jedničky, protože byla chytrá, ne protože by chtěla. | Po incidentu se vůbec nic nezměnilo, jen to, že žákyně měla moji tužku a já její. Ani dlouhodobě se nic nezměnilo, nepracovala, zápisky si nedělala a vyrušovala při hodině. Jediné, co mi teď po té době přijde, že si z toho něco mohu vzít já, protože vím, že bych se takhle už zachovat nechtěla. Ona možná měla nějaké ty problémy se sebevědomím, ale jinak bych ji nediagnostikovala nic. | 1 |
||||
372 | The behavior was very unstable at first. Some days he was a model student who tried to be active in class and always reported. After a few months, he began to behave aggressively towards his classmates during breaks, who did not want to talk to him after that. He became disruptive and stopped being active in class. I had to constantly remind him of that. He was forgetting his homework. | The student is very intelligent and clever. Already in the 2nd grade, he was reading faster and better than his classmates. He always knew the right answer and was ready for class. A very ambitious and exemplary student. | Emotional outbursts, Failure to meet school obligations/unpreparedness for classes, Not attending to teaching/Inattention to teaching | tried to figure out the cause of the sudden change in behavior. I didn't like such a sudden change in behavior. Considering that there were no SPU or other disorders, a visit to a specialist would not be a suitable solution. That's why I had a private talk with the student after class. During the interview, I found out that the student had a sister, so he was forgetting to bring his homework and trying to get any kind of attention, which he obviously required from anyone. I called his mother and made an appointment with her. I explained the student's behavior to her. The mother did not show much interest in the student's welfare, nor did she care about the consequences that the student's behavior might have. That's why I offered to help the student myself. I told him that if he needed some space to focus on homework and reading, he could stay in the classroom with me some days after school and I would help him if he needed help. | Support, Interview | At first, the student did not take advantage of the offer. It took a few weeks before he asked me if we could stay after school once a week for now so he could get ready for the next day. After that, the student calmed down and stopped being aggressive, and his classmates accepted him again. Unfortunately, however, his benefit still deteriorated. He wasn't doing his homework and wasn't as well prepared for tests as he used to be. | Partial success | 11, 6. ročník | Četba, fotbal | Agrese,Asociální chování,Fyzické násilí | Mgr. | 20 | Chování bylo zpočátku velmi nestabilní. Některé dny byl vzorný žák, který se snažil být aktivní v hodinách a pořád se hlásil. Po několika měsících se o přestávkách začal chovat agresivně ke svým spolužákům, kteří se s ním poté už nechtěli bavit. Začal vyrušovat a přestal být aktivní v hodinách. Na to jsem ho musela neustále napomínat. Zapomínal domácí úkoly. | Žák je velmi inteligentní a chytrý. Už ve 2. třídě četl rychleji a lépe než jeho spolužáci. Vždy znal správnou odpověď a byl připravený na vyučovací hodiny. Velmi ctižádostivý a vzorný student. | Snažila jsem se přijít na příčinu náhlé změny chování. Nepřišla mi v pořádku taková náhlá změna chování. Vzhledem k tomu, že se nejednalo o žádné SPÚ ani jiné poruchy, nebyla by návštěva nějaké odborníka vhodným řešením. Proto jsem si s žákem po vyučování promluvila mezi čtyřma očima. Během rozhovoru jsem zjistila, že se žákovi narodila sestra, proto zapomínal nosit domácí úkoly a snažil se získat jakoukoliv pozornost, kterou evidentně vyžadoval od kohokoliv. Zavolala jsem jeho matce a dala jsem si s ní schůzku. Vysvětlila jsem ji žákovo chování. Matka neprojevovala velký zájem o žákův prospěch ani se nezajímala o následky, které by mohlo žákovo chování mít. Proto jsem tedy žákovi nabídla pomoc sama. Řekla jsem mu, pokud by potřeboval nějaký prostor, kde by se mohl soustředit na úkoly a četbu, může některé dny zůstat po škole se mnou ve třídě a já mu případně pomohu, kdyby pomoc potřeboval. | Zpočátku žák nabídku nevyužil. Trvalo to několik týdnů, než mě požádal, jestli bychom mohli zatím jednou týdně zůstat po škole, aby se mohl v klidu připravit na následující den. Poté se žák zklidnil a přestal být agresivní a spolužáci ho znovu přijali mezi sebe. Bohužel však jeho prospěch se přesto zhoršil. Neplnil domácí úkoly a nebyl tak dobře připravený na testy jako býval. | 1 |
End of preview. Expand
in Dataset Viewer.
Dataset Card for Edustories dataset
This repository contains data available in the Edustories.cz platform.
The data contains structured descriptions of situations from classses documented by candidate teachers.
Each of the entries, also called casuistics, is structured into a description of the background, anamnesis describing the situation,
a solution describing the intervention of the teacher in the situation, and outcome describing the final state of the intervetion.
Each of the entries was semi-automatically parsed from the original, free-text journal and associated with additional information from our database. All the entries were anonymised.
In addition, our annotators manually associated each entry with a set of multiple categories that best fit the described situation, intervention and outcome.
About the dataset
The dataset comes from student teachers, who collect case studies from their supervising teachers at their teaching practicum. These data are collected through standardized forms that the student teachers complete with their accompanying teachers. The collection of the dataset runs between 2023-2026. All students involved in the collection are informed of the use of the data and have given written consent. Additional case studies will be collected on an ongoing basis, through registered users of the Edustories.cz platform that choose to publish their anonymous case studies. All data is subject to multiple stages of anonymisation, so they do not contain any real names of schools, school staff or students.
Dataset format
The dataset contains the following attributes:
- Identifier
id. Selected entries have duplicate annotations, allowing to evaluate cross-annotator agreements - Structured story:
description,anamnesis,solutionandoutcomethat describe the situation, intervention and its outcome in a free text - Annotated labels:
problems_annotated,solutions_annotated,implications_annotatedassociating each problem, solution and outcome into a set of pre-defined categories. - Uncertain labels:
problems_possible_annotated,solutions_possible_annotated,implications_possible_annotatedcontaining assignments to the same, categories but where the annotators were not sure of the correctness of their assignment. - Student attributes (currently in CS):
age, school year,hobbies,diagnoses,disordersdetailing the profile of the student(s) acting in the entry - Teacher attributes (currently in CS):
approbationandpractice_yearsof the teacher acting in the entry - Structured story in Czech:
description_cs,anamnesis_cs,solution_csandoutcome_cscontaining structured parts of the story in the original, Czech language.
Notes
This dataset is a work-in-progress: Currently, it contains a small portion of missing entries that will be filled in the next annotation round(s). As our databases of teaching stories grows, we plan to extend the dataset with more, likely unlabeled stories. If requested by our users, we will also consider translating Czech-specific (Student and Teacher) attributes to English.
Please feel free to leave a comment in the Community section in case you have any questions or suggestions.
This dataset is curated and maintained by Jan Nehyba, Jiřina Karasová and Michal Štefánik from Masaryk University.
- Downloads last month
- 36
Size of downloaded dataset files:
4.84 MB
Size of the auto-converted Parquet files:
4.84 MB
Number of rows:
1,492